Je mlha.
Bílé čepičky vln dnes chytá vítr
a příď lodě, ten pyj techniky zaražený v klín přírody,
už tone v baldachýnu vodní tříště.
Vichr bičuje tváře námořníků jak Virginský plantážník záda černochů
a já (pod kůží) cítím dotěrnou lepkavost hrůzy.
Celou mou duši zmuchlal strach o Venclovskýho
snad nezabloudí, snad doplave a bude tak rád.
Hlasité předčítání
