Někdy mám pocit, jako bych byla pouhou figurkou na šachovnici někoho jiného. Jistě, každý jsme figurkou ve svém vlastním životě, ale co když máme roli i v jiném příběhu? Napadlo mě to již dříve, ale nebylo kam psát, nebo komu říct.
Na naší šachovnici jsme každý král a proti nám hraje smrt. Bohužel, nad smrtí nejde vyhrát, vždy zasadí šach mat.
Naše rodina s nejlepšími přáteli se dělí o posty střelců, věží a jezdců.
Budoucí nebo přítomný partner je královna.
Za pěšáky lze považovat různé známé, kteří nám nějakým způsobem ovlivnili život jako například učitele.
Tato hra, doslova na život a na smrt, začíná již naším početím. Tolik se toho již tehdy může pokazit a přesto se snažíme bojovat. Nedáme se zadarmo.
Ovšem narozdíl od skutečného zápasu šachu, zde Vám může ublížit i Vaše figurka. Kdo ví, kdo Vás zradí? Co když jste důležitá figurka na cizí šachovnici? Co když jste právě dnes někomu vrazili nůž mezi lopatky?
I jediný pěšák dokáže obrátit hru a to je to nejvíce zajímavé na partičce šachu. Nikdy nevíte, čím Vás překvapí protihráč, přestože hrajete proti smrti na šachovnici života.
Nápad – ★★★★☆
Přirovnání života k šachové partii sice nepatří mezi nejoriginálnější literární motivy, ale způsob, jakým jsi ho rozvedla, je velmi zajímavý. Líbí se mi specifické rozdělení rolí jednotlivým figurkám i myšlenka, že zrada může přijít z vlastních řad. Je to nosná a podnětná úvaha, která čtenáře nutí k zamyšlení nad jeho vlastní rolí v životech druhých.
Atmosféra – ★★★★☆
Text má příjemně zádumčivou, až lehce fatalistickou náladu, která se k žánru úvahy skvěle hodí. Cítím z něj smíření s nevyhnutelností osudu v podobě smrti, ale zároveň silnou vůli bojovat a nevzdat se. Emoční rovina funguje velmi dobře, obzvlášť v pasáži o nečekané zradě od vlastních figurek.
Provedení – ★★★☆☆
Stylistika je srozumitelná a text plynule ubíhá, což je pro udržení čtenářovy pozornosti klíčové. Narazíme sice na drobné stylistické neobratnosti (např. ‘nejvíce zajímavé’ by znělo lépe jako ‘nejzajímavější’) a občas chybí čárka v souvětí, ale to nijak zásadně nenarušuje celkový dojem. Zkus se příště vyvarovat zbytečného opakování slov a věty ještě více proškrtat, aby hlavní myšlenky úderněji vynikly.
Celkové hodnocení:
Jde o velmi sympatický a upřímný text, který ukazuje tvou schopnost hlubší reflexe a práce s metaforou. Ačkoliv je téma klasické, dokázala jsi mu vtisknout osobní ráz a vytvořit ucelenou, smysluplnou úvahu. Jen tak dál, máš skvělý potenciál pro psaní dalších filozofičtěji laděných textů, stačí jen dál pilovat stylistiku.