Je toho tolik co říct a přitom nevím jak to popsat, jak Vám ukázat své myšlenky. Každá je jiná a osobitá takovým způsobem, jakým to u myšlenek jde.
Jedny Vás pohltí jako hluboké moře a nepustí Vás, dokud z nich nebudete tak na dně, že nebudete znát ani své jméno. Budete pouze lapat po dechu.
Jiné jako žárovičky Vám stále budou blikat před očima, dokud se jimi nezačnete zaobírat. Jakmile tak učiníte, bude velmi malá šance, že se kdy z tohoto bludného kruhu vymotáte, protože když zhasne jedna, rozsvítí se další tři.
Třetí druh je asi nejhorší a je vcelku podobný tomu prvnímu. Přirovnala bych jej k ropě na vodní hladině; přikryje a udusí vše ve svém okolí.
Čtvrtým případem jsou stíny. Připlíží se nenápadně a vrazí Vám dýku do zad, když to nejméně čekáte a zabíjí Vaše naděje na lepší zítřek.
Je jich mnohem víc jako vždy, ale z většiny jsou to pouze kombinace těchto druhů, nebo rovnou všechny naráz. Proč ne? Proč sakra ne…
Nápad – ★★★★☆
Samotná myšlenka kategorizovat vlastní dotírající myšlenky pomocí různých metafor je velmi nosná a pro úvahu jako stvořená. Líbí se mi, jak se snažíš abstraktní pojmy převést na něco hmatatelného, jako je hluboké moře, blikající žárovky nebo dusivá ropa. K plnému počtu bodů by text potřeboval ještě nějakou hlubší pointu nebo přesah, který by čtenáře donutil k zamyšlení nad jeho vlastní myslí.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu na čtenáře okamžitě dýchne tíseň a pocit zahlcení, což byl zjevně tvůj záměr a povedlo se ti to předat na výbornou. Přirovnání k ropě, která vše udusí, nebo ke stínům s dýkou, fungují skvěle a vyvolávají silné, až hmatatelné emoce. Závěrečný povzdech působí trochu rezignovaně, ale skvěle podtrhuje celkovou temnější a melancholickou náladu tvého vnitřního světa.
Provedení – ★★★☆☆
Stylisticky je text čtivý, má dobré tempo a tvé metafory na sebe logicky navazují. Dej si však pozor na mírně krkolomné formulace, jako je hned v prvním odstavci „osobitá takovým způsobem, jakým to u myšlenek jde“, což zbytečně brzdí plynulost čtení. Také by stálo za to text trochu více rozvést; je to spíše jen taková jednohubka, která by si zasloužila hlubší stylistické prozkoumání jednotlivých stavů.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi slibný a poetický náčrt úvahy, který ukazuje tvou schopnost pracovat s obrazným pojmenováním a niternými emocemi. Ačkoliv je text velmi krátký, dokáže ve čtenáři zanechat dojem a vyvolat pocit empatie. Pokud bys myšlenky ještě více rozvedl či rozvedla a pohrál/a si s plynulostí některých vět, vznikne z toho skutečně silné a působivé literární dílo. Jen tak dál, máš výborný cit pro metafory a vnitřní prožitek!