Do jednoho království vpadl nepřítel a tak král svolal vojsko. Když jej však uviděl, neladilo jeho pořádkumilovnému oku. Poručil proto, aby se rytíři i zbrojnoši seřadili pěkně podle velikosti. Tím se u každého rytíře ocitl jiný zbrojnoš. Bojovníci se marně pokoušeli navléci do cizích pancířů a do rukou brali zbraně, na které nebyli zvyklí. Než v nastalém zmatku našli rytíři vlastní zbrojnoše a zbrojnoši vlastní rytíře, padla citadela i s králem do nepřátelských rukou.
—
Kdysi nějaký nespokojenec bědoval pod tíhou osudu a tak ho Šimon Petr vzal do blízkého vetešnictví, kde se povalovala spousta nejrůznějších křížů a vyzval ho, aby si vybral vhodnější. Nešťastník se v nich přehraboval, zkoušel ten i onen, žádný mu však nebyl dost dobrý. Až nakonec u dveří našel jeden, který mu celkem padl a chystal se s ním odejít. Apoštol ho celou dobu ironicky pozoroval a na rozloučenou jakoby mimochodem poznamenal: „Jestlipak víš, že si odnášíš ten, se kterým jsi přišel?“
Ježíš mu na to řekl: „Jak jsi nechápavý, Petře! Nikdo nechce žít cizím životem, ale to ještě neznamená, že by si nad tím svým nesměl povzdechnout.“ A jen tak pro sebe dodal: „Když jsem já klesal pod křížem, přivedli mi ku pomoci Šimona z Kyrény. Jestliže však zakolísá někdo jiný, hned se najde mravokárce.“
ErgonomieČetba díla zabere cca 1 min.
Hlasité předčítání