Vzhlížíme ke hvězdám jako k modlám. Doufáme, že nám splní přání i modlitby a nevynáší nad námi unáhlené rozsudky.
Sdílíme s nimi naše touhy, které se neodvažujeme svěřit naším nejbližším. Obavy, které se bojíme říct nahlas, jako bychom je tím mohli přivolat, ale u hvězd jsou v bezpečí.
Tiše naslouchají a chápají nás již po celé generace. Vojáci se k nim modlí za šťastný návrat domů, matky za život svých dětí, nemocní za své zdraví a nešťastní za trochu lásky s porozuměním.
Pozorujeme stejné nebe jako mnoho lidí před námi, ale nedokážeme vyčíst minulost. V co doufali naši předkové? Za bezpečnou cestu na své pouti? Za přežití ve světě plném nástrah? Nebo v to samé, v co doufáme my?
Kdo ví. V tom je to kouzlo hvězd. V množství nevyslovených příběhů…