Nejprve si vysvětleme, co vlastně kanibalismus je. Uvedu příklad jako pro děti v mateřské školce, omlouvám se. Když slepice jí slepici. Kanibalismus je pojídání svého druhu svými. Nyní mluvím hlavně o lidských kanibalech. Přesněji řečeno, tento problém postihuje i lidi. Teď už jich asi moc není, ale dřív, to se tu nějací našli. Myslím na světě.
Například v Rusku, tam žil Andrej Čikatilo. V 57 letech ho popravili. Potom si obyvatelé Ruska oddechli.
Údajně, před onou procedurou, teda než ho měli popravit, uprostřed sálu, ve kterém asi proběhl rozsudek, nebo nevím, co to bylo za sál, ale prostě v nějakém sále uprostřed stála klec, v níž se vztekal on, před tou klecí spousta lidí, ať už těch poškozených, nebo těch, kteří ho soudili.
Podle toho, co jsem četla, nebo přesněji řečeno, podle toho, jak jsem onen článek pochopila já, tak kdyby ho nekryla klec, tak Čikatilo by se normálně vydal mezi ty lidi a začal by tam vraždit. Prý některé oběti, které zavraždil, i jedl. Asi si je uvařil. Protože každé maso je nutno tepelně upravit.
Nezlobte se na mě, ale tohle mi prostě hlava nebere. Sice jde o nemoc jako každou jinou, nebo spíš psychický problém, ale bohužel nevyléčitelnou.
Nebo snad myslíte, že do takovéhoto člověka budete cpát prášky a on si to urovná v hlavě, a dojde mu, že to, co dělá, je hovadina?
Myslím, že bohužel je to jejich úděl. Ale nevybrali si takovýto život. Nikdo s nemocí si nevybral život, jaký žije.
Ale přece jen, a i když se o tom občas lidé jen dohadují, a i když o tom občas obyvatelé tohoto světa pochybují, tak život je krásný a stojí za to žít.
Jak zpívá Tomáš Klus: “Přes všechny pochyby život je krásný.”
Upřímně řečeno mi je člověka jménem Andrej Čikatilo celkem líto. Z důvodu toho, že trpěl touto psychickou poruchou. To znamená, že mu v hlavě něco…no, něco mu v hlavě, v tom jeho mozku nefungovalo, jak mělo, a proto on si myslel, že to pojídání lidí, že to je v pořádku.
Hlavně mi ho je líto proto, že se nemohl léčit, že ho popravili, a předtím, že ho tam přivezli v kleci, nebo že ho zavřeli do klece, aby náhodou neskočil mezi lidi. Fakt myslím, že něco takovéhleho, to přece musí aspoň vypadat jako potupa.
Chápu, že tam šlo o ochranu nevinných lidí, ale…
K nemocným lidem se musí přistupovat podle jejich nemoci. To znamená, že jejich odlišnosti (těch nemocných lidí) třeba tolerovat.
Rozumím tomu, že občas to může vypadat těžce, že to těm ostatním, zdravým lidem, nemusí jít, ale měli by se o to aspoň pokusit. Pokoušet. Protože nemocným to život na rozdíl od těch zdravých ještě o něco ztížil.
Hlasité předčítání
