Úvaha

Zima
Četba díla zabere cca 4 min.

Autor: Jana

Jsem zimní dítě, narodila jsem se 3. ledna. Tak nějak by se dalo předpokládat, že budu k tomuhle ročnímu období přirozeně tíhnout. Že budu milovat pocukrované stráně, stromy zahalené do sezónních kabátků, horskou romantiku spojenou s lyžováním a silvestrovskými oslavami.

Tak bohužel.

Odjakživa mám zimu spojenou s protivným vlezlochladem, který se zažírá hluboko a ještě hlouběji, se zmatenými silničáři, kteří to letos „zase nečekali“, s každodenním rozmrazováním auta (doprdelepráce, proč jsem nevstala dřív?!) anebo s rozbředlým městským sněhem, který má s tím pohádkově bílým společné snad jen to, že taky studí jako… Dobře, podruhé už sprostá nebudu.

Vánoce u nás řešíme průběžně. Zhruba od půlky srpna se vzájemně ujišťujeme, že si letos fakt nic dávat nebudeme, né, fakt ne. Dyť to přece nemá smysl. Pod více či méně vypelichaným stromkem pak samozřejmě každý najde svoji hromadu jako obvykle, i když letos už teda vážně naposled.

24. 12.

„Proč si tak utrácíte, děti? Proč?!“ Opakuje dramaticky babička každý rok a úhledně skládá balící papír, který později náš naspeedovaný jezevčík neurvale rozcupuje na cucky. Večer končí, všichni do jednoho postupně tuhneme u Pelíšků a odpadáme.

25. 12.

Dobré ráno, jižní Čechy. Právě startuje klasický návštěvní maraton.

Šup tam s vaječňákem, vosím hnízdem, rohlíčkem. Ježiš, to je dobrý, ale já už vážně nemůžu. Máme se fajn, daří se, jak u vás? Lup tam slivovičku, chlebíček, jedno slepovaný. Anebo radši dvě. Výborný, ale hlásím, že prasknu. A taky že jo. V pátém gastrokole už knoflík tíhu všech řízků a salátů nevydrží a neřízeně vystřelí do světa.

Celé tohle období instantní pospolitosti vlastně profrčí obdobně. Nedá se moc předvídat ani korigovat. Se Silvestrem pak vrcholí nejen obžerství, ale především touha po klidu, míru a pohodě, která se paradoxně se svátky klidu, míru a pohody nedostavuje. Stromeček má svých pár dní slávy za sebou a namísto rozdávání radosti už jen vyčítavě pouští zbytky jehličí.

31. 12.

Silvestr, buď pestr.

Vzpomínám na ten poslední. Břichem se mně i Martinovi prohání stádo divokých střevotočů, těžko říct, kde se tam vzali. Jediné, co si přejeme, je aby se brzy vydali na ústup. Na slavení, hraní her nebo čekání na půlnoční přípitek vážně nemáme ani pomyšlení. A když se upřímně zamyslím, vlastně bychom ho nejspíš strávili stejně, i kdyby nám bylo dobře. Rachejtle a umělé navozování veselí jsem nikdy neměla v oblibě. Srandu si ze sebe a pro sebe můžeme udělat kdykoliv jindy. Spontánně, chtěně.

01. 01.

Přichází nový rok se spoustou předsevzetí, jejichž naplňování vzdávám zhruba 10. ledna. Společně s tímhle přelomem začnu opět naplno vnímat sychravo, mrazivo a vlezlo, které jsem od poloviny prosince s rukama zabořenýma v těstě tak nějak velkoryse přehlížela, protože Vánoce. Teplo krbu, láska, pohádky, olovo volovo.

A tak to všechno překotně skončí a my se zas vzájemně ujišťujeme o tom, že příště už si fakt nic nekoupíme, bude to všechno o souladu, pohodě a klidu, protože ten klid, to přece všichni chceme. Žádné dárky. Věci. Krámy do baráku.

Tak jo.

Už se vidím, jak budu opět v polovině prosince s rukama zabořenýma v těstě horečně vymýšlet, co komu koupím. Nebo to letos vážně bude jinak?

Nemůžu se dočkat dubna, kdy se příroda začne probouzet, stráně se zazelenají, sluníčko mě zase začne po ránu šimrat na tváři a já se díky němu budu víc usmívat. Jaro je obdobím, které ve mně daleko víc evokuje nové začátky a příležitosti.

Tak už přijď, milé Jaro, protože já mám přece romantiku ráda. A s tebou si ji spojuju nejvíc. Cynismus ve mně probouzí jen příchod zimy. A Vánoc. A narozenin.

Jo jo. Narozeniny bolí každý rok víc a víc. Možná bychom se letos mohli domluvit, že přestaneme nejen s kupováním vánočních dárků, ale i se slavením toho, že jsme zase o rok starší. Alespoň v mém případě.

Pojďme se prostě scházet a dělat si radost kdykoliv během roku. Jen tak. Bez někým stanovené příležitosti.

Protože chceme.

4.5/5 (2)

O autorovi

Jana

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.5/5 (2)

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.5/5 (2)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Život je jako cesta lesem. To si tak jednou vyjdeme na ty naše houby. Někdo s malým košíkem, někdo...
alternativní
23:05 Tah štětce zaniká s poslední linkou, která prořízne papír. Jak zvláštní změna se za ...
Štvou mě programátoři. Velice mě programátoři štvou. Programátoři mě neuvěřitelně štvou. ...
Víš, nemusím být nejlepší. Nejlepší to nemají snadný. Očekává se od nich, že budou vždyc...
Představte si Vědomí, které nemá žádnou tvář, nemá fyzické oči, a přesto se dívá. Dívá s...
Začala bych tím, že na Velikonoční pondělí, dnes, chodí koledníci, čili chlapci, i chlapi, na v...
Vzhlížíme ke hvězdám jako k modlám. Doufáme, že nám splní přání i modlitby a nevynáší nad...
white petaled flowers
Má smysl psát?? O co horší bude tento zápis oproti jiným?? Rozdíl bude pouze v obsazení. Tolik č...
Předpokládám, že všichni tyto dvě sociální sítě znáte. Moc rozdílů mezi nimi nenajdete, ale ...
Je toho tolik co říct a přitom nevím jak to popsat, jak Vám ukázat své myšlenky. Každá je jiná...
Znám slovo "žij". Vím jak zní, jak se píše, v jakém kontextu se používá. Ale jak vlas...
Vzhledem k nutnosti zvýšené hygieny kvůli korona viru, která mj. způsobila, že se musely zavřít ...
Klub literátů   Celý život píši do šuplíku. Básně, písně, povídky, pohádky, divadeln...
Antoinu Saint-Exupérymu a Malému princi, díky jimž mi, mimo jiné, vstoupila vláha do očí. Had ...
brown wooden swing on green grass field during daytime
    Je dobré mít nějaká ta přání, i ta která se splnit nedají.  Lepší než si nepřát nic....

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vzhledem k nutnosti zvýšené hygieny kvůli korona viru, která mj. způsobila, že se musely zavřít ...
Proč žít ve světě plném bolesti, lží, sobectví a nenávisti. Proč každý den potkávat lidi...
Co je to vůbec ŽIVOT? Pokaždé, když v noci usínám se pozastavuji nad touhle otázkou. Větš...
Něco k zamyšlení... Kritizovat - to je usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal j...
Klub literátů   Celý život píši do šuplíku. Básně, písně, povídky, pohádky, divadeln...
Představte si Vědomí, které nemá žádnou tvář, nemá fyzické oči, a přesto se dívá. Dívá s...
Původně jsem chtěl napsat proslov o tom, jaký je to pocit, když je mi šedesát let. Při studiu sv...
Definice štěstí. Nikdo z nás si nemohl vybrat kam se narodí, jaké bude mýt vady a podmínky pro...
Předpokládám, že všichni tyto dvě sociální sítě znáte. Moc rozdílů mezi nimi nenajdete, ale ...
Je toho tolik co říct a přitom nevím jak to popsat, jak Vám ukázat své myšlenky. Každá je jiná...
white petaled flowers
Má smysl psát?? O co horší bude tento zápis oproti jiným?? Rozdíl bude pouze v obsazení. Tolik č...
brown wooden swing on green grass field during daytime
    Je dobré mít nějaká ta přání, i ta která se splnit nedají.  Lepší než si nepřát nic....
Podivná  to doba ...
Nejprve si vysvětleme, co vlastně kanibalismus je. Uvedu příklad jako pro děti v mateřské školce,...
Předpokládám, že nikdo z nás, myslím populace používající jazyk a řeč ke své domluvě, dvakr...
0