Jak si představuji pomáhající osobu? Rytíř v plné zbroji, který je vždy připravený osedlat svého věrného oře, vyjet zachraňovat chudé, nemocné a princezny v nesnázích.
A co se od takového chrabrého reka očekává?
Odvaha, vlídnost, trpělivost, upřímnost, schopnost naslouchat, pochopení pro situaci těch, kterým pomáhá a pořádná dávka optimismu. Prostě a jednoduše, srdce tlukoucí na pravém místě.
Jakoukoliv výzvu překoná, a přinejlepším si z toho něco odnese (nejlépe zkušenosti). Další důležitou věcí ovšem je, že i přes ty všechny ušlechtilé vlastnosti musí znát své hranice (takový rytíř, který si třeba i něco udělá je potom k ničemu).
A také je důležité rozlišit, kdy pomáhá a kdy již dochází k omezování rozvoje dovedností toho komu je pomoc poskytována (Je to, to samé jako když rytíř-učitel ulehčuje výcvik panoše – př. při cvičení střelby z luku mu přibližuje terčovnici blíž, aby jeho žák náhodou neminul střed).
A i když se zdá, že takové pomocníky najdeme jen v pohádkách, ještě pořád z nich naštěstí není jen legenda. Což je pro ty, kdo jejich pomoc potřebují velmi podstatné.