Sprzněn svým žitím stojíš předemnou, můj temný člene,
co ocitáš se v jámě svojí… nedotčen…
Já jen trpím tím pohledem..?!
Nabirám vzduch, vše tak haním.
…dýcham, taji, snad umiram… proč?!
Kolik hodin zbývá do klidných nocí?
Nevim… jediné co známo, snad zůstává otázkou zas…
Odcházím do ústraní, kde klid ale chybí…
plavu… sním… pak ale… nic není…
Vracím se…
A trpím tam… kde spí onen člen… na sprasené existenci svojí….
Hlasité předčítání
