Novela

Oči

Autor: Dekameronka

Díval jsem se jí do očí a nemohl jsem se od nich odtrhnout.

Viděl jsem v nich celou její osobnost, snad i čistou duši nevinné dívky, která se ukrývala kdesi hluboko pod kamennou slupkou špíny, zloby a opovržení, a zářila jako tisíce světlušek o půlnoci kolem jezera. Byl jsem unešen tou krásou, která mi byla nabídnuta.

Najednou se ta záře zahalila do temné mlhy nenávisti, světlo potemnělo a naděje pohasla. Přeběhl mi mráz po zádech, nevěděl jsem, co stálo za tou prudkou změnou, ale tušil jsem svou vinu.

Než jsem se dokázal vzpamatovat ze svého zasnění, zjistil jsem, že mi z břicha trčí dýka ze stříbra s nefritem barvy jedu. Dostala jí ode mne, aby se mohla bránit. Zakolísal jsem, ale nepřestával jsem se dívat do hlubin jejích očí.

Usmívaly se.

Ne radostně, ale škodolibě. Dostaly to, po čem toužily takovou dobu; moji krev. Sladký potůček rudého života z mých útrob. Cítil jsem, jak slábnu. Zem byla najednou tak chladná a přímo mne k sobě volala, ať se na ni položím a odpočinu si.

Její pohled se opět změnil. Ovládl jej zmatek a strach z vykonaného skutku. Vrhla se na kolena a přitiskla své chladné ruce kolem ostří dýky, jako by mohla zastavit vytékající krev. Toužila po krvi pomsty, ale najednou jako by ji děsila ta skutečnost, že se jí podařilo ji získat.

Po tvářích jí stékaly slzy. Drobné slané kapky se mísily s krví, jako by chtěly její tvář očistit od bolesti a křivdy. Chtěl jsem jí říct, ať nepláče, že za nic z toho nemůže, ale neměl jsem již sílu cokoliv říct. Umíral jsem a ona to věděla.

Odcházel jsem ze světa klidný, protože právě její oči byly to poslední, co jsem si zapamatoval před blížící se temnotou za doprovodu jejích slov:

„Promiň mi…“

3/5 (1)

O autorovi

Dekameronka

Myšlenky, pocity a zážitky nás provázejí neustále, dovolte mi, svěřit se s některými přímo Vám.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
3/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
3/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Abú As-Salahadín se, zahalen do kaftanu barvy tak sakramentsky dobrýho kafe, že by jim ani agent Coop...
Ocitnul jsem se po boku nedosažitelně dalekejch hor a vysoko nad hlavou mi vykvetly cáry svatebních r...
Proč jsem to udělal? Věděl jsem, jak to může skončit a stejně jsem to udělal. Lhal jsem jí. Pro...
Kráčel jsem rozpálenou třídou krále Jiřího v Jeruzalémě za zvuků šofarů, svolávajících n...
Vždy jsem chtěla vědět, jaké to je žít podle sebe. Nikdy jsem nedostala tu šanci. Je pozdě čeho...
2. a 3. kapitola Nezapomenutelná, důvěrně známá vůně fialek na stráni, ve větru vlnící se ...
*** Hluboká noc dokonale pohlcovala jednu z méně frekventovaných neosvětlených silnic v Sydnor...
1. kapitola Trvale zhoubná bolest a strach, hluboko zakořeněný, přestal ovládat pavučiny myšle...
Na lavičce autobusový zastávky u silnice na Alamo, která svým povrchem připomínala hadí kůži, s...
Cítím jeho ocelový stisk kolem mého krku. Bolí to, ale zvláštním, až nepopsatelným způsobem. N...
8. 9. a 10. kapitola Už je to velmi dlouho od okamžiku, kdy Daniela naposledy pocítila vášnivé o...
4. a 5. kapitola Následující dopoledne využila Daniela krásného počasí ke koupání. Nevelká ...
6.  a 7. kapitola Vzpomínky byly nepříjemné a nepřidaly Daniele na dobré náladě. Stále marn...
Probuzení v cizí posteli nikdy není příjemný pocit. Nevíte, kde jste, jak jste se tam dostali, a ...
Nemohla se hýbat a ani nadechnout, cítila se jako v uvězněná v kleci. Co se s ní děje? Je k něče...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ocitnul jsem se po boku nedosažitelně dalekejch hor a vysoko nad hlavou mi vykvetly cáry svatebních r...
*** Hluboká noc dokonale pohlcovala jednu z méně frekventovaných neosvětlených silnic v Sydnor...
2. a 3. kapitola Nezapomenutelná, důvěrně známá vůně fialek na stráni, ve větru vlnící se ...
Proč jsem to udělal? Věděl jsem, jak to může skončit a stejně jsem to udělal. Lhal jsem jí. Pro...
8. 9. a 10. kapitola Už je to velmi dlouho od okamžiku, kdy Daniela naposledy pocítila vášnivé o...
4. a 5. kapitola Následující dopoledne využila Daniela krásného počasí ke koupání. Nevelká ...
Nemohla se hýbat a ani nadechnout, cítila se jako v uvězněná v kleci. Co se s ní děje? Je k něče...
1. kapitola Trvale zhoubná bolest a strach, hluboko zakořeněný, přestal ovládat pavučiny myšle...
Vždy jsem chtěla vědět, jaké to je žít podle sebe. Nikdy jsem nedostala tu šanci. Je pozdě čeho...
Probuzení v cizí posteli nikdy není příjemný pocit. Nevíte, kde jste, jak jste se tam dostali, a ...
Cítím jeho ocelový stisk kolem mého krku. Bolí to, ale zvláštním, až nepopsatelným způsobem. N...
6.  a 7. kapitola Vzpomínky byly nepříjemné a nepřidaly Daniele na dobré náladě. Stále marn...
Ahoj, rád bych se s vámi podělil o svoji e-knihu Nedaleko, kterou jsem nedávno dokončil. Zdraví...
Na lavičce autobusový zastávky u silnice na Alamo, která svým povrchem připomínala hadí kůži, s...
Kráčel jsem rozpálenou třídou krále Jiřího v Jeruzalémě za zvuků šofarů, svolávajících n...
0