Novela

Jen pár dní mezi životem a smrtí (2)

Toto dílo je (2/5) součást sbírky: 
Příběh na pokračování
  

2. a 3. kapitola

Nezapomenutelná, důvěrně známá vůně fialek na stráni, ve větru vlnící se kopretiny na loukách, kouzlo hlubokých lesů, potok ověnčený žlutými květy blatouchů, prašná cesta z obou stran lemovaná březovým hájkem až k domku, ve kterém Daniela vyrůstala – zářivá vzpomínka na dětství. Chalupa na samotě, obklopená zahradou vonící růžemi a velkým množstvím různých druhů bylin a koření. A každé sluncem vymalované léto pronikavě vonělo levandulí – uklidňující omamná vůně drobných fialových květů má čarovnou moc, a levandulová barva vytváří kouzelné sny a podporuje vyrovnanost a klid.

Šikovné ruce desetileté dívky svázaly stonky této magické rostliny do věnečku a celý den jej nosila zapletený ve vlasech. Žila zde spokojeně se svou opatrovnicí tetou Marií, o šest let starší sestrou její matky. Maminku si Daniela nepamatuje, s všetečnou zvědavostí a občasnou lítostí se na ni často vyptávala. Marie jen velmi nerada odpovídala na stále se opakující otázky malého dítěte. Často ani nereagovala a bez povšimnutí mlčela. Jako kdyby život její sestry byl zahalen závojem zapovězeného tajemství. Prý zemřela velmi mladá, jen pár hodin od okamžiku, kdy Daniela poprvé spatřila světlo světa. A kdo byl její tatínek, Marie nevěděla. Její rty, které se jen málokdy usmívaly, ponechávaly si toto tajemství jen pro sebe.

Marie se vždy snažila vychovávat svoji neteř zodpovědně a přísně. Nikdy neměla vlastní děti. Danielu přijala za svou, ačkoliv si k ní vytvořila neproniknutelný, chladný přístup. Daniela toužila být obklopená láskou, vyžadovala to její křehká dětská duše, která se utvářela bez rodičovského pohlazení. Přesto byla dítětem s klidnou, vyrovnanou povahou. Životem ji provázela velká obrazotvornost a hravá fantazie – utvářela si vlastní svět, který ji oslovoval skrze silně vyvinuté city, emoce a hlubokou intuici. Nepostřehnutelné tajemno v jejím světě odpovídalo jí na spoustu otázek.

Častěji, než by si bývala malá Daniela přála, na ni neměla teta Marie čas, potom se toulala v lese a vydržela si tam hrát celé hodiny. Les pro ni byl klidnou a tichou svatyní, jakýmsi chrámem tajemství, zahalený přívětivým baldachýnem propletených větví stromů. To zešeřelé přítmí v ní probouzelo nespoutanou fantazii. Tiše promlouvala se stromy, objímala je a naslouchala jim. Skřítkové a okřídlené drobné víly tvořené dechem lučních květů, doprovázely ji na každém kroku. Zvonky rozkvetlých květů náprstníku dávaly jí tušit, přítomnost drobných víl, ochránkyň lesního království. V růžových a fialových květech přečkávají každou noc, v tiché bdělosti, vědomi si svého poslání. A s každým ranním kuropěním, znovu a znovu, rozehrávají s magickou esencí v podobě ranní rosy zvonkohru mocných a kouzelných energií, rezonujících v harmonii s okolní přírodou.

Daniela se zvědavostí sobě vlastní často pozorovala tetu Marii při práci. Například, když její hbité, hubené ruce strouhaly zbytky různých barevných mýdel. Potom je obřadně rozpouštěla v baňaté sklenici ve vodní lázni. Do duhově barevné mýdlové směsi přidala několik kapek levandulového oleje, podomácku vyrobeného, a sušené nadrobno drcené fialové květy. Z vychladlé hmoty společně vytvářely kulatá mejdlíčka a propichovaly je špejlí. Vzniklými otvory protahovaly provázek a mýdla nechaly sušit zavěšená na poličce u okna. Nejen, že tak vznikla nápaditá dekorace, ale celá místnost byla několik dní příjemně provoněná. Později sedávala Marii na klíně, ani nedutala a s nadšením a nepředstíranou dětskou láskou poslouchala její vyprávění. Byly to vzácné chvíle, kdy se přísná teta Marie nechávala strhnout nekonečnou zvědavostí malého dítěte, a vyprávěla o starých časech. Byly to okamžiky, kdy byla Daniela jen vzácně vytržená ze svého vlastního světa, který si utvářela, silně ovlivněná magickým kouzlem prostředí, do kterého se narodila.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 1         Část 3 >>

O autorovi

Rebeka Sprinncová

Albert Einstein: „Objevuji tak, že přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím. Devětadevadesátkrát se mýlím. Po sté trefím do černého.“

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 18 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 18 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Abú As-Salahadín se, zahalen do kaftanu barvy tak sakramentsky dobrýho kafe, že by jim ani agent Coop...
Ocitnul jsem se po boku nedosažitelně dalekejch hor a vysoko nad hlavou mi vykvetly cáry svatebních r...
Cítím jeho ocelový stisk kolem mého krku. Bolí to, ale zvláštním, až nepopsatelným způsobem. N...
Ahoj, rád bych se s vámi podělil o svoji e-knihu Nedaleko, kterou jsem nedávno dokončil. Zdraví...
Probuzení v cizí posteli nikdy není příjemný pocit. Nevíte, kde jste, jak jste se tam dostali, a ...
6.  a 7. kapitola Vzpomínky byly nepříjemné a nepřidaly Daniele na dobré náladě. Stále marn...
1. kapitola Trvale zhoubná bolest a strach, hluboko zakořeněný, přestal ovládat pavučiny myšle...
Nemohla se hýbat a ani nadechnout, cítila se jako v uvězněná v kleci. Co se s ní děje? Je k něče...
Na lavičce autobusový zastávky u silnice na Alamo, která svým povrchem připomínala hadí kůži, s...
Proč jsem to udělal? Věděl jsem, jak to může skončit a stejně jsem to udělal. Lhal jsem jí. Pro...
Díval jsem se jí do očí a nemohl jsem se od nich odtrhnout. Viděl jsem v nich celou její osobnost,...
Vždy jsem chtěla vědět, jaké to je žít podle sebe. Nikdy jsem nedostala tu šanci. Je pozdě čeho...
8. 9. a 10. kapitola Už je to velmi dlouho od okamžiku, kdy Daniela naposledy pocítila vášnivé o...
*** Hluboká noc dokonale pohlcovala jednu z méně frekventovaných neosvětlených silnic v Sydnor...
4. a 5. kapitola Následující dopoledne využila Daniela krásného počasí ke koupání. Nevelká ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

6.  a 7. kapitola Vzpomínky byly nepříjemné a nepřidaly Daniele na dobré náladě. Stále marn...
Proč jsem to udělal? Věděl jsem, jak to může skončit a stejně jsem to udělal. Lhal jsem jí. Pro...
Abú As-Salahadín se, zahalen do kaftanu barvy tak sakramentsky dobrýho kafe, že by jim ani agent Coop...
8. 9. a 10. kapitola Už je to velmi dlouho od okamžiku, kdy Daniela naposledy pocítila vášnivé o...
4. a 5. kapitola Následující dopoledne využila Daniela krásného počasí ke koupání. Nevelká ...
Cítím jeho ocelový stisk kolem mého krku. Bolí to, ale zvláštním, až nepopsatelným způsobem. N...
1. kapitola Trvale zhoubná bolest a strach, hluboko zakořeněný, přestal ovládat pavučiny myšle...
*** Hluboká noc dokonale pohlcovala jednu z méně frekventovaných neosvětlených silnic v Sydnor...
Ocitnul jsem se po boku nedosažitelně dalekejch hor a vysoko nad hlavou mi vykvetly cáry svatebních r...
Kráčel jsem rozpálenou třídou krále Jiřího v Jeruzalémě za zvuků šofarů, svolávajících n...
Nemohla se hýbat a ani nadechnout, cítila se jako v uvězněná v kleci. Co se s ní děje? Je k něče...
Probuzení v cizí posteli nikdy není příjemný pocit. Nevíte, kde jste, jak jste se tam dostali, a ...
Ahoj, rád bych se s vámi podělil o svoji e-knihu Nedaleko, kterou jsem nedávno dokončil. Zdraví...
Díval jsem se jí do očí a nemohl jsem se od nich odtrhnout. Viděl jsem v nich celou její osobnost,...
Vždy jsem chtěla vědět, jaké to je žít podle sebe. Nikdy jsem nedostala tu šanci. Je pozdě čeho...
0