Mrak na nebi tlí,
těžký, nateklý a bledý jako čerstvý sýr,
němý svědek všeho, co dole umírá.
Je plný chladné, černé vláhy, která touží padnout na zem.
Ó, kapky deště…
Slyším váš tichý, hrobový pád.
Vpijte se do mne, prožerte se mou kůží,
ať cítím ty božské slzy jako jed,
jak mi stékají po tváři
a smývají poslední zbytky lidského tepla.
Ať mi padají do vlasů,
ať mráz prostoupí každý kousek mého tlejícího bytí.
Ať déšť vplete mé šedé prameny vlasů mezi kořeny,
dokud se nestanu kusem mrtvé země
a kusem prázdného nebe.
Hlasité předčítání