Ach, lásko, ohlodávej mi kosti jako dravá šelma; vždyť víš, co nám předpověděla vědma. Ty a já. Navždy.
Náš prach se smísí, až konečně spolu spočineme v jedné díži. Vznikne z nás chléb, který nakrmí lidskou zášť. Nechť padneme jako andělé. Povstaň z mého lůna, napoj se mou krví a zůstaň – ať víš, nač máš žít. Takový je život.
Probuď v sobě stíny, ať už jsou kdekoliv; i ty nejnitěrnější rány plné špíny. Vezmi osud do svých rukou. Smrt si tě nesplete s bídou; bída zůstane, ale smrt nás všechny odhrne. Jako povodeň strhne stavení, i ona nás pohltí, ale v nás se nic nezmění.
Ochutnej. Uč se. Buď svou – a mou zároveň.
Hlasité předčítání