Co mi vyprávěl kámen od moře

Při meditaci padl můj pohled na kámen, který jsem si kdysi přivezla od Baltu. Vzala jsem ho do ruky, poslouchala jsem ho a jeho pohled na svět jsem si zapsala:
“Jsem od Baltu. Bylas tam s celou rodinou. Líbilo se ti tam. Moře je nádherné, i když sis v něm dlouho nepobyla. Ale lásku pro kameny, lastury i obyvatele moře jsi cítila. Vzduch voněl solí a to ti dělalo dobře. Tvoje dýchací cesty se pročistily.
Žil jsem v moři několik tisíc let. Až příboj mne vynesl na místo, kde jsi mě našla. Pamatuju velká sucha i velké záplavy. Mnoho živočichů se zde narodilo i zemřelo. Všechno šlo tak ,jak má, svým správným tempem. Až v poslední době se děje něco, co nemá obdoby v celých tisíciletích. Lidé zabíjejí zvířata jen z rozmaru. Delfíni najíždějí na břeh a umírají. Velryby jsou loveny pro maso, které lidi nepotřebují. Korýši jsou loveni po tisících. Fauna moří je v rozkladu. Ale ani flóra není ušetřena. Korálové útesy umírají. Špína vod je ničí. Nafta pokrývá těla ptáků, kteří hynou. Nikdy lidé nezpůsobili tolik škod jako v současné době.
Ptáš se, jak to mohu vědět, když mě máš doma už třicet pět let.? My kameny jsme živé. Cítíme i myslíme. Dorozumíváme se mezi sebou. Na vzdálenosti nezáleží.
Kameny, které máš doma kolem sebe, tě mají rády. Jestli budeš chtít, můžeš si s nimi povídat tak, jako si teď povídáš se mnou. Pro každý tvůj kámen máš v srdci místo a kameny ti tvoji lásku vracejí. Energii, kterou máš, získáváš od rostlin a od kamenů, které máš doma. Blíží se čas, kdy uvidíš i květinové víly i duchy kamenů. Pak se nám přiblížíš ještě víc.
Máš zde i kámen,který byl dřív kmenem pravěkého stromu a zapadl do močálu. I s ním si pohovoř. On ví, že si ho vážíš a má tě rád.
I my, kameny, máme duši. Naše duše duším lidí rozumí. Proto nás trápí, že nám lidé nerozumí a chovají se k nám necitlivě. I kameny si zasluhují úctu lidí. Kameny kolem vás na vás mluví. Když najdeš kámen, který tě upoutá, znamená to, že na tebe volá a rád by ti pomohl. Vezmi si ho do kapsy a pošli mu svoji lásku. Odmění tě svojí pomocí.”
Celou dobu naší promluvy držím kámen od moře v ruce. Cítím, jak mě naplňuje svojí energií a jsem mu za jeho péči o mne vděčná. Děkuji mu z celého srdce.