Povídka

Chci tě – Opilost

Autor: JaneyTrafy

Nanami Ichigo:

Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s Richardem Gearem. Můj oblíbený herec. Dávali film Husky. Nejsmutnější film, jaký jsem kdy viděla. Vždy u toho bulím, jak malá holka. Jinak bydlím v bytě čtyři plus jedna. Tento byt má levný nájem. I když pro jednoho člověka moc velký byt, tak za levno se jiný sehnat nedá. Tedy jedině garsonka. Tady v Tokiu to tak je. Jinak můj byt vypadá takto: Od hlavních dveří je menší chodba, kde se do botníku odkládají boty a na věšák visí bundy. Skříň po pravé straně, kde je uskladněno oblečení na zimu a na léto. Podle sezóny. Po levé straně jsou dveře, které vedou do koupelny se záchodem. V koupelně je sprchový kout i vana. Byla to velká místnost, kde byla i pračka a sušička. Z chodby rovně je pokoj pro hosty. Zde je postel, skříň a stůl. Z tohoto pokoje jsem si udělala pracovnu. Vedle tohoto pokoje je má ložnice. Je zde letiště, stůl a dvě skříně. Z konce chodby vedl průchod do kuchyně spojené s obývákem. V kuchyni byla linka s domácími spotřebiči, trouba a sporák. U okna byl jídelní stůl a vedle něho lednička. V obýváku byla na zdi velká televize, malý stoleček a velká sedačka se dvěma křesly.

Film započal a já si vedle sebe postavila papírové kapesníčky. Když film byl asi ve čtvrtce, ozval se mi mobil. Aniž bych, jsem se podívala, kdo volá, zvedla jsme hovor. „Nikdo není doma zanechte zprávu.“ Řekla jsem do telefonu a hovor jsem chtěla ukončit. Ale matčin hlas mi v tom zabránil. „Mami, to si děláš srandu.“ Neřekla jsem moc příjemně. „OK, hned jedu.“ Souhlasila jsem a hovor ukončila. Vypnula jsem televizi. „Ten blb.“ Zaklela jsem nahlas. Šla jsem do ložnice, kde jsem na sebe hodila kraťasy a tílko. Vzala klíče od bytu i auta, obula jsem se. Zamkla jsem byt a jela výtahem do garáže, kde jsem parkovala.

Vlezla jsem do auta, zabouchla dveře, připoutala se a nastartovala. Vyjela jsem z krytého parkoviště do temné noci. Jela jsem k nedaleké hospodě, kde měl být můj bratr Kazuki. Poslední tři měsíce se většinou v sobotu večer opije a vede blbé řeči, nebo se chce rvát. Tentokrát jsem se chystala bratrovi říci, aby se šel léčit. Že se z něho stává alkoholik.

Přijela jsem k čtvrti Shibuya, kde se nacházela hospoda, kde měl být Kazuki s přáteli a přítelkyní. Zaparkovala jsem u chodníku. Vypnula jsem motor, vyndala klíčky, odpoutala jsem se a vylezla z auta. Auto jsem hned zamkla. U mě hned byla přítelkyně Kazukiho Nui Mihara. „Nanami, díky že si dorazila tak rychle.“ Přivítala mě Nui, která byla v obličeji bledá jak stěna. „Co zase provedl?“ zeptala jsem se rezignovaně. „Chce se porvat se Masaem. Shiori se snaží to Kazukimu vymluvit.“ Řekla ve stručnosti. V tom se otevřely dveře a ven vyšel Kazuki s Masaem a Shiori v patách. Jakmile si mě Shiori všimla, přiběhla k nám. „Nanami, jestli něco nepodnikneme, zničí se letité přátelství.“ Řekla Shiori nešťastně. „Neboj, nic takového nebude.“ Řekla jsem rozhodným a tvrdým hlasem. Shiori se podívala na Nui a ta na ni. Pak se obrátily na mě. „C-co máš v plánu?“ dostala ze sebe Shiori. Nečekala jsem, abych jim odpověděla a běžela jsem k těm dvěma kohoutům.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

JaneyTrafy

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 9 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Četba díla zabere cca 9 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla

Ze stejného soudku

Pravá láska je  jako pohádka ...
Zjistil jsem to až na cestě k autobusu. Navyklým způsobem jsem chtěl stále sklouzávající brýle ...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Nepříjemná událost „Kdo to udělal?“ Wer hat es gemacht? Wer hat… V jednom z proudících ve...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
   Skrytá v kouři cigaret, jsem pozorovala kolemjdoucí, kteří pospíchali sem a tam. Proplétali s...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
K cíli  vede více cest ...
Dovoluji si nabídnout malou ochutnávku z knihy povídek "Alláhovy děti", za chybky se omlou...

Výběr žánru/díla

Ze stejného soudku

Postavila vodu na kávu. Kávu nesnášela, její chuť ji nutila šklebit se, a i když se snažila hoř...
Svět kolem mě se zastavil. Všechno je tak tiché, tak jemné, jako by tahle chvíle měla zůstat na p...
5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Psal se rok 2009, slunce již pomalu přestávalo hřát a žluté, oranžové a červené listí se z po...
Část I.   Nic z toho, co je kolem mého já, mě nebaví. Obestírá mne nuda a já stále p...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
   Skrytá v kouři cigaret, jsem pozorovala kolemjdoucí, kteří pospíchali sem a tam. Proplétali s...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...
0