Povídka

Pro nás

Autor: OF Kitsune

Láska. Co to vlastně je? Pojem, který nedokázali přesně definovat největší mozky historie, největší milovníci, největší básníci a spisovatelé. Láska má mnoho podob. Skrývá se v každém slovu. V každém pocitu, který nás ovládá, je láska. V každém okamžiku. Láska je ve smíchu. Láska je v slzách. Láska je skryta v rozpacích. Láska je štěstí. Láska je radost. Láska je překvapenost. Láska je naděje. Láska je empatie. Láska je hněv. Láska je nenávist. Láska je strach i odpor. Láska je beznaděj. Láska je opovržení. Láska je posedlost. Láska je závislost. Láska je zoufalství. Láska je euforie. Láska je delirium.

Marně před tebou utíkám. Marně se stěhuju z místa na místo. Marně se tě snažím setřást. Marně se snažím zapomenout na tu chvíli. Na tu kratičkou chvíli. Na ztrátu sebekontroly. Na ztrátu sebekázně. Na sebezapření. Na moment, kdy vznikla naděje. Naděje pro tebe, že tvé city jsou opětovány. Od té doby marně utíkám z tvého dosahu. Marně, protože ty mě vždy najdeš. Vždy mě doženeš. Následuješ mě jako stín, kterého se nedokážu zbavit. Marně se dá oprostit od všeho, co bylo. A tak tu teď stojíme. Tváří v tvář. A já ti nedokážu jen tak odpustit, stejně, jako tě nedokážu přestat milovat. Milovat svého pronásledovatele. Láska skrytá v bolesti a utrpení. Láska skrytá ve strachu. Láska utopená v alkoholu. Láska skrytá v kouři cigaret, které začaly časem stále rychleji docházet. Láska ve vzpomínkách na ten lehký dotek smrti. Na ten pocit hněvu a beznaděje. Na pocit odporu. Na tíživý pocit pout. A tak tu teď stojíme naproti sobě a hledíme si tváří v tvář. Ne, nedokážu ti odpustit. Nedokážu tě přestat milovat. Nedokážu se odpoutat. Stejně tak ty se nedokážeš zbavit posedlosti. Nedokážeš mě přestat milovat. Nedokážeš se dostat z toho deliria pocitů. Nedokážeš bojovat se svou závislostí. Tak mě dál pronásleduješ a číháš za rohem. Snažíš se mě přesvědčit, že to není chyba. Že máme šanci. Ale já ti nedokážu odpustit stejně, jako tě nedokážu přestat milovat. Stojíme naproti sobě a já vidím to zoufalství ve tvých očích. Když přistupuješ ke mně. Jsi čím dál blíž. Chceš se mě dotknout, ale já ti to nedovolím. Nedovolím ti to. Nechci ti to dovolit. Bráním se tvé přízni. Bráním se emocím. Bráním se vzpomínkám. Odstrkuji tě a vytahuji nůž. Tvůj výraz se změnil. Už mi rozumíš, stejně jako já rozumím tobě. Tak dál stojíme naproti sobě. Zoufalství máš stále v očích. Mísí se s pochopením. Se smířením. S touhou vše ukončit. S bolestí. Se strachem. S euforií. S posedlostí. Se závislostí. S beznadějí. A já stále stojím naproti tobě v ruce třímajíc nůž. Oči se zalesknou slzami. Chápeš. Víš, co musí nastat.

Nevím, kdo udělal první krok. Kdo mohl za první proniknutí nože do horkého masa. Kdo způsobil první krvavou stopu. Jediné co vím, že jsem to já, kdo to musí dokončit. A tak dál bodám a nořím ostří do tvého těla. Vytvářím další krvavé stopy. Bolí tě to. Slyším to. Cítím to. Nedokážu přestat. Je to jako droga. Všechny ty roky. Všechna místa. Všechny pocity. Všechny chvíle. Vše co nás pojí. Vše se hrne do nože, který pevně svírám v ruce, a který žije vlastním životem. Cítím tvé zoufalství. Tvou posedlost. Tvou závislost. Tvou touhu. Tvou lásku. Cítíš i ty mé opovržení? Můj hněv? Mou bolest? Můj strach? Mou nenávist? Mou lásku? Pokračuji dál a dál, dokud se neunavím a ty nepadáš k zemi. Slyším tvůj těžký dech a němé prosby. Ne. Neslyším. Cítím. Svazuji ti ruce a nohy k sobě. Nemůžeš se bránit. Táhnu tě k hlubokému jezeru. Neovládám se. Táhne mě jediná myšlenka. Musím to dokončit. Prostě musím. Musím nás osvobodit. Vysvlékám se z šatů. Nesmím se namočit. Mé tělo obklopuje ledové vlhko. Nesu tě dál a dál dokud mi voda nesahá po pás. Koukám na tebe. Strach. Láska. Závislost. Láska. Nenávist. Láska. Posedlost. Láska. Hněv. Láska. Beznaděj. Láska. Odpor. Láska. Zoufalství. Láska. Euforie. Láska. Delirium. Láska. Smrt. Láska. Pouštím tě a dívám se, jak tvá tvář mizí pod hladinou. Tiché, miluji tě, se tetelí kolem nás. V chladné vodě. Obklopuje nás. Dusí nás. Osvobozuje. Likviduje. Šeptá nevyřčené. Žije pro nás. Umírá pro nás. A připomíná nám, že Pro Nás je již pozdě.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

OF Kitsune

Vždy je čas na čaj...

Četba díla zabere cca 5 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 5 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věk...
Odpuštění  není o tom ...
Dnes se mi zdálo, že jsi umřel, víš? Byl to zvláštní sen, kde jsem byla zmatená a vyděšená. P...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Pravá láska je  jako pohádka ...
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
Pan Bělounek seděl za stolem a byl nešťastný. Oči schované za velkými brýlemi upíral směrem ke...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Pan Bělounek seděl za stolem a byl nešťastný. Oči schované za velkými brýlemi upíral směrem ke...
Kde to kruci jsem? Na nic si nepamatuji. Všude je tma. Ruce mám napřažené před sebou a zoufale se s...
Odpuštění  není o tom ...
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
Dnes se mi zdálo, že jsi umřel, víš? Byl to zvláštní sen, kde jsem byla zmatená a vyděšená. P...
   Skrytá v kouři cigaret, jsem pozorovala kolemjdoucí, kteří pospíchali sem a tam. Proplétali s...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
0