Povídka

2. díl – Pokušení – 10. kap.
Četba díla zabere cca 8 min.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (20/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:

 

Gideon nás přiměl se dívat na video, které nám poslala police, které natočil Matthewův spolubydlící, kdy Matthew uhořel. Všichni jsme to sledovali a přemýšleli, jaký motiv měl náš žhář. Co ho k tomu vedlo. Jaký profil bude na žháře přesně sedět.

„To je šílené. Hej, Matte, pojď, jsem. To musíš vidět.“ Řekl mužský hlas, který vše natáčel.

„Budova je v plamenech. Brácho, natáčíš to?“ ozval se druhý mužský hlas a na kameře se objevil mladý student univerzity, který se jmenoval Matt.

„Není to dítě?“ zeptal se mužský hlas za kamerou.

„Jo, to je on. Ale klid člověče. Tady je normální, že jednou za týden vzplane oheň.“ Uklidňoval Matt kameramana.

„Jo, ale je to dost velké. Co je to za budovu?“ zeptal se kameraman a znovu točil ten požár.

„Kamaráde, koukej tady na to.“ Ozval se hlas Matta. Kameraman se otočil a točil Matta a nějakou tekutinu, která se prodírala škvírou u dveří do jejich pokoje.

„Co to je?“ zeptal se kameraman a stále vše točil.

„Nevím, ale někdo je za dveřmi. Hej, je tam někdo?“ ozval se Matt. Bylo vidět, jak někdo vzal za kliku dveří.

„Hele, někdo se snaží dostat dovnitř.“ Ozval se panický hlas kameramana.

„Ó můj bože, to voní jako benzín!“ křikl Matt.

„Musíme odsud pryč!“ zakřičel kameraman.

„Pomoc! Pusťte nás ven. Pane bože, pomoc!“ křičel Matt, dokud ho nezasáhly plameny a on nezačal hořet. Video skončilo a my jsme se podívali na Gideona.

„Přemýšlejte. Jděte na to mimo vědu. Je to jako hrát šachy. Nepřemýšlejte o dalším tahu. Dívejte se na to tak, že jste o tři tahy napřed.“ Radil nám Gideon a mně přišlo, jakoby vše věděl a nás chce naučit, jak na to taky přijít. Ale tady šlo o čas a myslím, že by si až takhle s časem a životem studentů nezahrával. Gideon přetočil video na začátek a znovu nám to pustil. Tu hrůzu jsme sledovali pořád dokola.

„To je šílené. Hej, Matte, pojď, jsem. To musíš vidět.“ Řekl mužský hlas, který vše natáčel.

„Budova je v plamenech. Brácho, natáčíš to?“ ozval se druhý mužský hlas a na kameře se objevil mladý student univerzity, který se jmenoval Matt.

„Není to dítě?“ zeptal se mužský hlas za kamerou.

„Jo, to je on. Ale klid člověče. Tady je normální, že jednou za týden vzplane oheň.“ Uklidňoval Matt kameramana.

„Jo, ale je to dost velké. Co je to za budovu?“ zeptal se kameraman a znovu točil ten požár.

„Kamaráde, koukej tady na to.“ Ozval se hlas Matta. Kameraman se otočil a točil Matta a nějakou tekutinu, která se prodírala škvírou u dveří do jejich pokoje.

„Co to je?“ zeptal se kameraman a stále vše točil.

„Nevím, ale někdo je za dveřmi. Hej, je tam někdo?“ ozval se Matt. Bylo vidět, jak někdo vzal za kliku dveří.

„Hele, někdo se snaží dostat dovnitř.“ Ozval se panický hlas kameramana.

„Ó můj bože, to voní jako benzín!“ křikl Matt.

„Musíme odsud pryč!“ zakřičel kameraman.

„Pomoc! Pusťte nás ven. Pane bože, pomoc!“ křičel Matt, dokud ho nezasáhly plameny a on nezačal hořet.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 19         Část 21 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
Přátelé z domu prokletých duší 5 U Děsmana ve skrýši V dalším příběhu se setkávám po dlou...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...
Odpuštění  není o tom ...
Pan Dan se rozvaloval na útulném místě spolujezdce a ospale pozoroval, jak za okny monotónně ubíh...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Něco se změnilo... Další příběhy z Temnoviště: Zdálo se, že u obra v temném hradě se s...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Sally Martinsová byla vysloužilá policistka, která si ve svých sedmdesáti letech užívala důchod....
v Normanově říši Můj útěk od obra byl nepromyšlený. Asi jsem neměla utéct do Normanovy říše...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
Lord Petr byl velmi rozrušen. Nervózně pobíhal ložnicí a při své obhajobě neustále rozpažoval:...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
          Podzimní motiv Ten onen darmošlap začal slídit hned, když m...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
0