Útěk do neznáma a co tomu předcházelo
Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byly něčím zvláštní, poznala jsem další část podzemní říše která nepatří králi Silverovi,ale je to vodní území kde vládne královna pijavice. Když jsem minule pomohla utéct Bojkovi od obra, tak obr moc zuřil, pak se začal přátelit s královnou pijavic,asi proto,že kousek od tam měl právě Bojka svou skrýš a tak chodil často navštěvovat tu příšernou královnu Pijavici, byla to taková nafoukaná a mě protivná obluda, obr mě i Ohyna brával sebou a nás to tam s Ohynem nebavilo! Ale na štěstí už aspoň obr s pijavicí nemluvili nic o pomstě králi Silverovi, seděli jsme společně u velkého stolu v podivné hodovní síni do které se muselo projít přes vodopád a vodní chodbou, tam bylo po kolena vody a i z vrchu to protékalo,takže by někdo řekl,než se dostane do hodovní síně,tak je řádně z máchaný a vysprchovaný
Sedět u stolu mokrý moc fajn není a popíjet to nedobrý pití ve společnosti příšerných pijavic a trávit tam čas nebylo nic pro mě a ani pro Ohyna,jen obr si tam užíval,jak ho pijavice obdivují,vychvalují a klaní se mu až k zemi,obr se nechal od nich obsluhovat a bavit jejich souboji a občas vyzvali Ohyna,aby se předvedl i on,ale Ohyn se s nimi moc nechtěl poměřovat,mě taky nedělalo dobře sledovat protivný souboje a bylo mi Ohyna líto,tak jsem se snažila dělat vše možné jen,aby nás obr nevzal sebou!
Jednou se stalo něco moc divného. Sotva mě obr k sobě přinesl do svého temného hradu,všimla jsem si,že je nějak neupravený,dokonce měl potrhaný plášť,celkově působil tak nezvykle zničeně a rozervaně,tak jsem se ho zeptala:,,Co se Ti stalo?“
Ínemak na mě znaveně zavrčel:,,Co by se mi mělo stát?“
Seděl se mnou u stolu a popíjel,tak jsem se zeptala:,,Proč máš roztržený a špinavý plášť a tváříš se tak zničeně?“
Ínemak dopil pohár a přikázal Ohynovi,aby mu dolil,podíval se na mě moc zamračeně,zavrčel:,,Jsi zvědavá na co nemáš!Ale dobře,omlouvám se za svůj dnešní vzhled,střetl jsem se s dávným nepřítelem a nechci o tom mluvit,tak už se neptej a raději mi připij na vítězství,prohlásil mě za neporazitelného!“
Obr znovu vypil svůj pohár a já se ho zeptala:
,,A kdo tě prohlásil za neporazitelného?“Zajímala jsem se…
Obr na mě nespokojeně zavrčel:,,Už jsem řekl,aby ses víc neptala!“
Mávl na Ohyna a poručil mu:,,Ohyne uprav mě,půjdeme navštívit Pijavici!“
Když jsem to slyšela,naštvaně jsem řekla:,,Mě se k ní nechce!Nebaví mě to tam!Raději bych tu zůstala s Ohynem a čekala,až se vrátíš!“
Obr na mě zařval:,,Už zas?Máš být snad ráda,že tě beru sebou!Máš mi být vděčná,že tě tu nedržím ve věži a dopřávám ti i společnost jiných!Neumíš si vůbec vážit mé snahy trávit jinak čas?Proč se ke mně musíš chovat tak nevděčně!“
Obrovo hrození na mě a Ohynův skrytý pobavený pohled mě jaksi dodal odvahu s obrem dál smlouvat a nenechat se tahat zas tam,kam nechci!Řekla jsem:,,Vždyť jsem ti už minule říkala,že mě tam nebylo vůbec dobře a už k ní jít nechci!Sedím tam vedle tebe s Ohynem a ty se na mě ani nepodíváš, bavíš se jen s ní,jako bych tam ani nebyla!“
Hlasité předčítání