Bouře, která tenkrát postihla ten zapomenutý cíp Antarktidy byla hrozivá. Nárazy větru byly tak silné, že podobné tady snad nikdo ještě nezažil. Vítr sebou unášel tuny sněhu, přes které nebylo vidět ani na krok. Bylo štěstím, že něco podobného proběhlo v krajích, kde téměř nikdo není, a ne v místech hustě osídlených. O to víc, že se tomu stalo během polární noci, kde se široko daleko nacházela pouze jediná obydlená stanice.
Tato výzkumná stanice chránila před rozzuřeným živlem dva muže a dvě ženy. Správce, který měl výpravu na starosti, Jeho ženu, která mu se vším pomáhala, Technika dohlížejícího na hladký průběh projektu a bioložku netrpělivě čekající na objevy skrývající se pod tlustou vrstvou ledu.
Bouře si vybrala svou daň. Úder jednoho z mnoha blesků způsobil požár, který se začal rychle šířit. Ten se sice podařilo po urputné snaze uhasit, ale jeho dopady byly velmi vážné, neboť přerušil spojení se zbytkem světa a postihl velkou část základny. Požár ale nebyl jediný, který si vymohl svoje. Jen krátce poté se o slovo přihlásil i samotný vítr. Ten se zahryzl do celé struktury, aby nakonec zničil generátor a utopil základnu ve tmě. Opravu navíc učinil nemožnou až do doby, kdy se živel vyčerpal a počasí se uklidnilo. Teprve poté bylo možné odhalit škody.
Elektřinu se podařilo nahodit až po několika dlouhých hodinách. Brzy nato naběhlo i vytápění a voda, ale v jiných ohledech se věci příliš nedařily. Došlo ke zničení některých systémů, takže pokračování výzkumu bylo nemožné. Také přestaly fungovat některé drobnosti, kupříkladu přestalo být možné otevřít vstup do stanice z venku. Nejhorší rána ale bylo zničení vysílačky. Čtyři místní obyvatelé byli tak odříznuti od světa.
Bylo jen otázkou času, než si uvědomili, jak závažná je jejich situace. Bez spojení se světem bude trvat minimálně týdny, než si někdo uvědomí, že mohou mít problém. Během polární noci byla ale situace ještě horší. V širokém okolí není nikdo, kdo by se sem mohl vypravit s pomocí, takže je pravděpodobné, že nejbližší pomoc přijde až v době, kdy začne polární den a místní výzkumníky nahradí nový tým. To znamená za čtyři měsíce.
Za normálních okolností by takto dlouhý pobyt byl nepříjemný, ale udržitelný, jenže požár, který tady zuřil, zničil většinu zásob jídla. Brzy si tak spočítali, že s tím, co zbylo, nevystačí. I kdyby zavedli nejnižší možné příděly, tak vystačí maximálně tři měsíce. Měsíc by museli hladovět. Jednoduše nebylo možné je všechny udržet při životě.