Povídka

Oslava u krále Morana
Četba díla zabere cca 11 min.

Autor: Astra

…Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam moc krásné, žasla jsem, když jsem mohla všechno vidět takto zblízka, ne jen přes to obří kukátko ve věži! Moranuv palác je postavený napůl v moři a částečně i na smaragdovém ostrově, který je spojený mostem k dalšímu většímu ostrovu, kde je i přístav a město. Procházeli jsme tam a bylo to nepopsatelně nádherné! Jediné, co se mi nelíbilo, bylo, že mě a Ohyna obr spoutal a vedl nás na řetězech. Když jsme prošli most k ostrovu s palácem před brány, už tam bylo veselo a víly nás vítaly a tančily před námi, hrála tam hezká uklidňující hudba. V Moranově paláci bylo hodně hostů a v hodovním sále bylo i pódium, kde se předváděli bojovníci, tančili tam bojovné tance a klepali do rytmu s dřevěnými holemi, se kterými i zápasili mezi sebou.

U stolu

Moran nás všechny radostně uvítal a posadil obra co nejblíže k sobě, mě mezi obra a Ohyna. Snažila jsem se na Morana nedívat a prohlížela si všechno kolem. Z druhé strany stolu, hned vedle Morana, seděla jeho královna a dcera, byly si podobné. Moran nám je představil jako svoje dvě Lucindy! Královna Lucinda se tvářila zamračeně a potichu něco pošeptala Moranovi. On pokývl a řekl obrovi: „Mohl bys těm dvěma sundat ty pouta? Moc se nehodí, aby tu seděli v poutech!“

Obr to udělal, ale potichu na mě zavrčel: „Neopovažuj se utéct!“

Pak se podíval na Ohyna a poručil mu:

„A ty ji hlídej, jestli uteče, tak tě hodím k Rybákovi do cely a jí později taky!“

Ohyn to obrovi odkýval a dál už si nás obr moc nevšímal, protože se bavil s Moranem. Pak Moran i s královnou zahájili oslavu přípitkem a mohlo se začít hodovat. Pití bylo stejně nechutné jako u obra, jídlo vypadalo sice hezky, ale nechutnalo mi z toho nic, vše, co jsem měla před sebou na tácu, ani to v miskách. Bavila jsem se tím, že jsem dávala po tají Ohynovi do jeho misky a na jeho tác všechno ode mě. Ohyn sledoval vystoupení mořských tanečnic a tanečníků a mě si vůbec nevšímal ani toho, že jsem mu přidávala to jídlo a úplně všechno snědl! Ale někdo si toho přeci jen povšiml!

Moranova dcera Lucinda seděla naproti mně a sledovala Ohyna, asi se jí líbil. Dívala se i na mě a pak na mě zakroutila hlavou, že dávám Ohynovi na jeho tác své porce. Asi to řekla její matce a ona na to mávla rukou, asi jí řekla, aby si nás nevšímala. Obě Lucindy měly barevné dlouhé vlasy a v nich zapletené různé třpytivé ozdoby, obě podobné čelenky z barevných kamenů a perel, měly krásné bohatě zdobené šaty, kolem krku několik korálků a náhrdelníků a na rukách perleťové náramky a prstýnky. Raději jsem se na ně moc nedívala, aby se obr nezlobil, že po všech moc zírám.

Pak přišla jedna taková rezavá princezna, spíš vypadala jako bojovnice a někam s Lucindou mladší odešly. Když princezna odešla, královnu to tam očividně nebavilo, pořád šťouchala do Morana, aby s ní šel tančit, nebo se projít do zahrady! Ale Moran ji odbyl a řekl: „Však se jdi procházet se svými vílami a tančit můžeš i s jinými tanečníky, mám tu hosta, jestli sis nevšimla, a potřebuju se s ním bavit!“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
Tři životy Život samotný je obrovský dar, který jen tak nepoletuje ve vzduchu ...
Clock Retro Glasses A Book  - herbert2512 / Pixabay
Zjistil jsem to až na cestě k autobusu. Navyklým způsobem jsem chtěl stále sklouzávající brýle ...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Bílou? Jen čistě bílou? Co tím myslí? Proč po tom všem navrhuje jen obyčejnou bílou? Tak nejasn...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Může duch vyprávět svůj příběh? Proč by nemohl, když má komu? Ale, co když ho nikdo neusly...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
*V příběhu jsou vloženy obrázky vodních oblud,tak ať se jich někdo moc nevyděsí:-D Nový zajat...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
K našemu stolu si přisedne jakýsi vrásčitý ukrajinec s nesmírnou chutí si povídat. Házíme p...
Dědictví, které se předává z generace na generaci

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Bílou? Jen čistě bílou? Co tím myslí? Proč po tom všem navrhuje jen obyčejnou bílou? Tak nejasn...
          Podzimní motiv Ten onen darmošlap začal slídit hned, když m...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Ani nevím, jak začít, aby to bylo hned od začátku zajímavý?:-) Přála jsem si vždycky někomu po...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Tanečky v lázních   Seděl jsem u snídaně v lázeňské restauraci a doufal, že mi čtrná...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
Něco se změnilo... Další příběhy z Temnoviště: Zdálo se, že u obra v temném hradě se s...
Dnes je osmnáctý prosinec roku 1978, den narození našeho milovaného vůdce, soudruha Stalina. K tét...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore ho...
0