Povídka

3. díl – Znovu se nesplést – 1. kap.
Četba díla zabere cca 5 min.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (24/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

V ulici Palm Beach:

 

V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna běželo počasí, na které se dívala postarší paní.

„Předpověď počasí na dnešek bude slunečný. A takhle to bude do pozdních odpoledních hodin. Večer bude o deset stupňů méně, než přes den. Ale zítra očekávejte zvyšující se oblačnost s občasným deštěm…“ do toho zazvonil telefon a po chvíli se ozval mužský hlas.

„Clurman.“ Ozval se muž do telefonu a poslouchal.

„Proč ses mi neozval, Gile?“ ozval se na druhém konci hovoru mužský vyčítavý hlas.

„No tak Joe. Dej mi čas. Jdu pozdě na dnešní schůzku.“ Povzdychl si pan Clurman.

„Nechal jsem ti několik zpráv na záznamníku.“ Znovu řekl Joe vyčítavě. „Mluvil jsem dokonce s tvým asistentem.“ Pokračoval ve vyčítání. Trošku to přecházelo do rozčileného tónu hlasu.

„Hele, podívej se. Opravdu jsem byl zaneprázdněn. Na zítra si můžeme naplánovat schůzku, takže si promluvíme.“ Uklidňoval pan Clurman Joea.

„Dobře. Ale jestli mě zase podfoukneš, tak příště už nebudu tak chápavý.“ Souhlasil uklidněný Joe a hovor skončil.

 

V ústřední kanceláři FBI:

 

Dneska jsem neměla moc dobrou náladu. Hned po ránu jsem měla hovor se svým ex-manželem. Jsme od sebe tři roky, ale stále mě otravuje. Vždy si najde čím mě naštvat. Hlavně mi vyčítá rozvod, ale že za něj může on, že mě ignoroval a místo, aby trávil volnou chvíli se mnou, tak byl s milenkou. Teressa o té hádce věděla. Ostatní sice nevěděli, ale když viděli, že nemám dobrou náladu, tak neměl nikdo žádné narážky ani poznámky. Což jsem byla ráda. Seděli jsme v místnosti, kde jsme měli puštěnou televizi.

„Pan Clurman se dnes ráno stal druhou obětí bombového útoku. Stalo se to v rezidenční čtvrti v Palm Beach.“ Říkala zrovna reportérka. Hotch ztlumil zvuk na televizi a podíval se na nás.

„Bylo to oznámeno bezpečnostním složkám?“ zeptal se Gideon Hotche. Podívala jsem se na Gideona a potom na Hotche.

„Ano, a kromě profilu chtějí, abychom posoudili hrozící hrozbu.“ Přikývl Hotch na Gideonovu otázku.

„Takže jsou zapojena i média?“ zeptala jsem se tentokrát já a Hotch se podíval na mě.

„Samozřejmě. JJ si o tom vede přehled.“ Odpověděl mi s přikývnutím hlavy Hotch. Přikývla jsem taky hlavou, že rozumím.

„Takže pro tentokrát máme případ doma.“ Pronesla s povzdechem Teressa. Podívala jsem se na ni a pousmála se. Měla pravdu. Nikam jsme nemuseli letět.

„Co víme o bombách?“ zeptal se nás všech Gideon.

„Morgan se připojil k pyrotechnikům, aby jim pomohl s tou bombou. Posílají různé fotky těch fragmentů, co zbyly z té bomby.“ Odpověděl Hotch a podíval se na Gideona. Všichni jsme se podívali na fotografie, které nám dal Hotch. Byly tam vyfocené součástky, které se zatím našly.

„Trubkové bomby. Byly baleny v kartonových krabicích.“ Ještě dodal Hotch, co stačili technici zjistit a předat to Hotchovi, který to teď předal nám.

„Balíček s bombou byl poslán poštou?“ zeptala se Elle a podívala se po nás.

„Ne. Na té druhé fotografii, co máte v ruce je spínač, který se našel.“ Odpověděl Hotch Elle záporně.

„Stejný mechanismus jako u té první bomby. Jde o spínač se rtutí.“ Poznamenala Teressa, což mě překvapila. Své překvapení jsem nedala najevo, jenom jsem se na ni podívala a usmála se.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 23         Část 25 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

O trpělivosti ... všechno má svůj čas
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...
6. 2024 Ahoj, jestli si tohle čtete, tak už jsem asi mrtvej. Hm, blbý no, ale vezmu to pěkně...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
Odpuštění  není o tom ...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
K našemu stolu si přisedne jakýsi vrásčitý ukrajinec s nesmírnou chutí si povídat. Házíme p...
Přátelé z domu prokletých duší 5 U Děsmana ve skrýši V dalším příběhu se setkávám po dlou...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Seděl za svým stolem, v práci, která ho nebavila, a odpočítával hodiny zbývající do setkání s...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...
kalamář
Na jednom pracovním stole, žily kancelářské pomůcky a jiné věci, se kterými jejich majitel, spis...
A tak jsem na to tenkrát přišel. Co mi to dalo hlavy lámání! Skoro celou polovinu života. A to už...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Ten pocit, vidieť ho ruka v ruke s ňou. Ten pocit stáť tam a tváriť sa, že mi je to jedno. ...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Pan Dan se rozvaloval na útulném místě spolujezdce a ospale pozoroval, jak za okny monotónně ubíh...
Muž ve žluté košili   Romana se usadila na křesle a vyčkávala, kdy přijde Stanislav, znač...
0