Povídka

3. díl – Znovu se nesplést – 1. kap.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (24/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

V ulici Palm Beach:

 

V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna běželo počasí, na které se dívala postarší paní.

„Předpověď počasí na dnešek bude slunečný. A takhle to bude do pozdních odpoledních hodin. Večer bude o deset stupňů méně, než přes den. Ale zítra očekávejte zvyšující se oblačnost s občasným deštěm…“ do toho zazvonil telefon a po chvíli se ozval mužský hlas.

„Clurman.“ Ozval se muž do telefonu a poslouchal.

„Proč ses mi neozval, Gile?“ ozval se na druhém konci hovoru mužský vyčítavý hlas.

„No tak Joe. Dej mi čas. Jdu pozdě na dnešní schůzku.“ Povzdychl si pan Clurman.

„Nechal jsem ti několik zpráv na záznamníku.“ Znovu řekl Joe vyčítavě. „Mluvil jsem dokonce s tvým asistentem.“ Pokračoval ve vyčítání. Trošku to přecházelo do rozčileného tónu hlasu.

„Hele, podívej se. Opravdu jsem byl zaneprázdněn. Na zítra si můžeme naplánovat schůzku, takže si promluvíme.“ Uklidňoval pan Clurman Joea.

„Dobře. Ale jestli mě zase podfoukneš, tak příště už nebudu tak chápavý.“ Souhlasil uklidněný Joe a hovor skončil.

 

V ústřední kanceláři FBI:

 

Dneska jsem neměla moc dobrou náladu. Hned po ránu jsem měla hovor se svým ex-manželem. Jsme od sebe tři roky, ale stále mě otravuje. Vždy si najde čím mě naštvat. Hlavně mi vyčítá rozvod, ale že za něj může on, že mě ignoroval a místo, aby trávil volnou chvíli se mnou, tak byl s milenkou. Teressa o té hádce věděla. Ostatní sice nevěděli, ale když viděli, že nemám dobrou náladu, tak neměl nikdo žádné narážky ani poznámky. Což jsem byla ráda. Seděli jsme v místnosti, kde jsme měli puštěnou televizi.

„Pan Clurman se dnes ráno stal druhou obětí bombového útoku. Stalo se to v rezidenční čtvrti v Palm Beach.“ Říkala zrovna reportérka. Hotch ztlumil zvuk na televizi a podíval se na nás.

„Bylo to oznámeno bezpečnostním složkám?“ zeptal se Gideon Hotche. Podívala jsem se na Gideona a potom na Hotche.

„Ano, a kromě profilu chtějí, abychom posoudili hrozící hrozbu.“ Přikývl Hotch na Gideonovu otázku.

„Takže jsou zapojena i média?“ zeptala jsem se tentokrát já a Hotch se podíval na mě.

„Samozřejmě. JJ si o tom vede přehled.“ Odpověděl mi s přikývnutím hlavy Hotch. Přikývla jsem taky hlavou, že rozumím.

„Takže pro tentokrát máme případ doma.“ Pronesla s povzdechem Teressa. Podívala jsem se na ni a pousmála se. Měla pravdu. Nikam jsme nemuseli letět.

„Co víme o bombách?“ zeptal se nás všech Gideon.

„Morgan se připojil k pyrotechnikům, aby jim pomohl s tou bombou. Posílají různé fotky těch fragmentů, co zbyly z té bomby.“ Odpověděl Hotch a podíval se na Gideona. Všichni jsme se podívali na fotografie, které nám dal Hotch. Byly tam vyfocené součástky, které se zatím našly.

„Trubkové bomby. Byly baleny v kartonových krabicích.“ Ještě dodal Hotch, co stačili technici zjistit a předat to Hotchovi, který to teď předal nám.

„Balíček s bombou byl poslán poštou?“ zeptala se Elle a podívala se po nás.

„Ne. Na té druhé fotografii, co máte v ruce je spínač, který se našel.“ Odpověděl Hotch Elle záporně.

„Stejný mechanismus jako u té první bomby. Jde o spínač se rtutí.“ Poznamenala Teressa, což mě překvapila. Své překvapení jsem nedala najevo, jenom jsem se na ni podívala a usmála se.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 23         Část 25 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 5 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 5 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věk...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Denisa už měla minimálně deset minut stát před dveřmi ředitele divadla. Zatímco hledala místo k...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Neustále hledím na kurzor, problikávající na bílé stránce. Ta zář mě oslňuje, jako bych hled...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
Po celý den procházel mrazivými lesy, jejichž vrcholky šlehal mrazivý vítr. Sníh pod stromy byl p...
Ztěžka vydechl. Tohle se mu děje pořád. Vždycky se něco musí podělat, Dave Parnell prostě nemě...
Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
Načo sú človeku školy, tituly pred a za menom? Aj tak nebude dosť dobrý pre spoločnosť, pre svet....
Dvě slova ... použijte důležitá slova včas ...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

předchozí část zde   IX. Probuzení Jako mrknutím oka, sotva se Jiří schoulil na ledovou...
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
Tři životy Život samotný je obrovský dar, který jen tak nepoletuje ve vzduchu ...
předchozí část zde   IV. Droga Jiří čekal, až se jej na To kultista konečně zeptá. ...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
Pan Bělounek seděl za stolem a byl nešťastný. Oči schované za velkými brýlemi upíral směrem ke...
Sally Martinsová byla vysloužilá policistka, která si ve svých sedmdesáti letech užívala důchod....
Dvě slova ... použijte důležitá slova včas ...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
Ten pocit, vidieť ho ruka v ruke s ňou. Ten pocit stáť tam a tváriť sa, že mi je to jedno. ...
Láska. Co to vlastně je? Pojem, který nedokázali přesně definovat největší mozky historie, nejv...
To se takhle ráno vzbudíte, tedy jste vzbuzení otravným zvoněním budíku, a jen co otevřete oči, ...
0