V ulici Palm Beach:
V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna běželo počasí, na které se dívala postarší paní.
„Předpověď počasí na dnešek bude slunečný. A takhle to bude do pozdních odpoledních hodin. Večer bude o deset stupňů méně, než přes den. Ale zítra očekávejte zvyšující se oblačnost s občasným deštěm…“ do toho zazvonil telefon a po chvíli se ozval mužský hlas.
„Clurman.“ Ozval se muž do telefonu a poslouchal.
„Proč ses mi neozval, Gile?“ ozval se na druhém konci hovoru mužský vyčítavý hlas.
„No tak Joe. Dej mi čas. Jdu pozdě na dnešní schůzku.“ Povzdychl si pan Clurman.
„Nechal jsem ti několik zpráv na záznamníku.“ Znovu řekl Joe vyčítavě. „Mluvil jsem dokonce s tvým asistentem.“ Pokračoval ve vyčítání. Trošku to přecházelo do rozčileného tónu hlasu.
„Hele, podívej se. Opravdu jsem byl zaneprázdněn. Na zítra si můžeme naplánovat schůzku, takže si promluvíme.“ Uklidňoval pan Clurman Joea.
„Dobře. Ale jestli mě zase podfoukneš, tak příště už nebudu tak chápavý.“ Souhlasil uklidněný Joe a hovor skončil.
V ústřední kanceláři FBI:
Dneska jsem neměla moc dobrou náladu. Hned po ránu jsem měla hovor se svým ex-manželem. Jsme od sebe tři roky, ale stále mě otravuje. Vždy si najde čím mě naštvat. Hlavně mi vyčítá rozvod, ale že za něj může on, že mě ignoroval a místo, aby trávil volnou chvíli se mnou, tak byl s milenkou. Teressa o té hádce věděla. Ostatní sice nevěděli, ale když viděli, že nemám dobrou náladu, tak neměl nikdo žádné narážky ani poznámky. Což jsem byla ráda. Seděli jsme v místnosti, kde jsme měli puštěnou televizi.
„Pan Clurman se dnes ráno stal druhou obětí bombového útoku. Stalo se to v rezidenční čtvrti v Palm Beach.“ Říkala zrovna reportérka. Hotch ztlumil zvuk na televizi a podíval se na nás.
„Bylo to oznámeno bezpečnostním složkám?“ zeptal se Gideon Hotche. Podívala jsem se na Gideona a potom na Hotche.
„Ano, a kromě profilu chtějí, abychom posoudili hrozící hrozbu.“ Přikývl Hotch na Gideonovu otázku.
„Takže jsou zapojena i média?“ zeptala jsem se tentokrát já a Hotch se podíval na mě.
„Samozřejmě. JJ si o tom vede přehled.“ Odpověděl mi s přikývnutím hlavy Hotch. Přikývla jsem taky hlavou, že rozumím.
„Takže pro tentokrát máme případ doma.“ Pronesla s povzdechem Teressa. Podívala jsem se na ni a pousmála se. Měla pravdu. Nikam jsme nemuseli letět.
„Co víme o bombách?“ zeptal se nás všech Gideon.
„Morgan se připojil k pyrotechnikům, aby jim pomohl s tou bombou. Posílají různé fotky těch fragmentů, co zbyly z té bomby.“ Odpověděl Hotch a podíval se na Gideona. Všichni jsme se podívali na fotografie, které nám dal Hotch. Byly tam vyfocené součástky, které se zatím našly.
„Trubkové bomby. Byly baleny v kartonových krabicích.“ Ještě dodal Hotch, co stačili technici zjistit a předat to Hotchovi, který to teď předal nám.
„Balíček s bombou byl poslán poštou?“ zeptala se Elle a podívala se po nás.
„Ne. Na té druhé fotografii, co máte v ruce je spínač, který se našel.“ Odpověděl Hotch Elle záporně.
„Stejný mechanismus jako u té první bomby. Jde o spínač se rtutí.“ Poznamenala Teressa, což mě překvapila. Své překvapení jsem nedala najevo, jenom jsem se na ni podívala a usmála se.
Hlasité předčítání