Z pohledu Gideona:
Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To on byl za tím vším. To on unesl a zavraždil tři ženy. Nad Slessmanem měl moc a proto mu pomáhal. Ale hlava této akce byl Vogel. A věděl jsem, že jede Heather zabít. Měl strach, že Slessman ho podrazí nebo my na to přijdeme. Proto jsem nemohl čekat na zásahovou jednotku. Musel jsem jednat. Elle držela se mnou a nic neříkala. Byl jsem rád, protože na řeči nebyl čas. Záchrana Heather byla důležitější.
Ještě jsem dal vědět Hotchovi, aby mohl zavolat posily. Vyndal jsem zbraň a šel k loděnici. Elle byla za mnou a taky měla tasenou svou zbraň. Čekali jsme u lodi, ze které se vynořil Vogel i se svázanou a pomlácenou Heather.
„Timothy Vogele, jste zatčen! Pusťte tu ženu a zahoďte zbraň!“ křikl jsem na Vogela. Ten chytil Heather pod krkem a hlaveň zbraně namířil na její pravý spánek.
„Zabiju ji!“ křikl na mě Vogel a dal důraz na svá slova, že to myslí vážně.
„Já ji nezabiju. Kdybych byl tebou, tak bych zbraň zamířil na mě. Tím, že zastřelíte tu ženu, tak tím nic nezískáte.“ Řekl jsem klidně a udělal krok vpřed. Elle naštěstí neviděl, nebo jí ještě nezaregistroval, ale já věděl, že mě jistí.
„Stůjte!“ křikl na mě Vogel, tak jsem se zastavil a dal ruce, tak, aby na ně viděl, ale zbraň jsem i tak měl stále v ruce, ale nemířil jsem s ní na něho.
„Místo ní zastřel mě. No tak, máš mizernou mušku?“ mluvil jsem dál na Vogela a dal zbraň do pouzdra u mého opasku a dal ruce vzhůru. „Jsem padesát stop daleko od tebe. Máš pěkný záběr. Tak mě zastřel.“ Dál jsem ho pobízel, aby zastřelil mě a ne tu ženu.
„Jsem snad hlupák?“ zeptal se křikem Vogel. Stále jsem se díval do očí Vogela. Ostatní jsem ignoroval.
„Podle mě naprostý debil. Vím o tobě všechno, Time. V tělocvičně jsi pětkrát týdně. Řídíš honosné auto, smrdíš po kolínské, a přesto se ti nepostaví. Ani viagra ti nepomáhá. Víš, co mi tohle všechno říká? Že nejsi schopný a vše si kompenzuješ. A není to jen v té hlavě, ale i po té fyzické stránce. Jak vám říkala děvčata na střední škole? Na co přišli, když se dostali do tvých kalhot? Smály se, protože zjistili, že jim nemůžeš nic nabídnout?“ provokoval jsem ho. Chtěl jsem ho dost naštvat, aby se zaměřil na mě a na tu ženu zapomněl.
„Drž hubu!“ křikl na mě Vogel a ztrácel trpělivost. Trefil jsem kladívkem na hlavičku.
„Malý pindík. Velmi malý Vogel? Už to mám. Maličký Timy.“ Řekl jsem Vogelovi a to stačilo. Zazněl výstřel a já padl na zem. Zazněl druhý výstřel. To byla Elle, která Vogela zastřelila.
„Gideone, jste v pořádku?“ zeptala se Elle, když ke mně přiběhla. Já se pravou rukou chytl za levou paži, která mi krvácela. Za pomoci Elle jsem se posadil.
„Běžte za Heather, já budu v pohodě.“ Řekl jsem jí a hlavou poukázal na tu ženu. Elle se chvíli zdráhala, ale pak mě opustila a šla za Heather, které pomohla. Po pár vteřinách jsem se postavil na nohy a byl tu celý tým, zásahová jednotka i záchranka.

Nápad – ★★★☆☆
Zápletka šikovně kombinuje akční policejní drama s hlubšími osobními vztahy, což je pro tento žánr velmi nosné. Ačkoliv se zjevně jedná o fanfikci a využíváš již existující postavy, přidání vlastního romantického konfliktu dodává příběhu zajímavou vrstvu. Pro příště by stálo za to zkusit ještě více prohloubit samotný motiv padoucha, aby nepůsobil jen jako rychlá překážka před vztahovou částí.
Atmosféra – ★★★☆☆
Scéna s rukojmím má dobrý náběh na napětí, ale kvůli rychlému spádu se emoce strachu a ohrožení nestihnou plně rozvinout. Mnohem lépe se ti daří v závěrečné části v letadle, kde je vnitřní rozkol postavy Jane popsán velmi uvěřitelně a melancholicky. Zkus v akčních pasážích trochu zpomalit a více popsat smyslové vjemy postav, čtenáře to mnohem lépe vtáhne do děje.
Provedení – ★★☆☆☆
Text je velmi čtivý a má svižné tempo, díky kterému děj rychle ubíhá, což je u akčních scén plus. Naráží však na časté opakování stejných slov (zejména uvozovacích sloves jako ‘křikl’, ‘řekl’, ‘usmál se’) a trochu krkolomné dialogy, které občas působí nepřirozeně. Dej si také pozor na gramatiku, například na shodu přísudku s podmětem (‘děvčata zjistila’) a interpunkci, ale nenech se tím odradit, vypilování stylistiky přijde s dalším psaním.
Celkové hodnocení:
Jedná se o čtivý a emotivní text, který dobře vystihuje dynamiku týmu a nabízí zajímavý pohled do nitra postav. Máš skvělý cit pro mezilidské vztahy a vnitřní dramata, což je tvá velká přednost a čtenáře to baví. Pokud zapracuješ na bohatší slovní zásobě a plynulejších přechodech mezi akcí a emocemi, tvé psaní se posune o obrovský kus dál. Určitě v psaní pokračuj, máš skvělý základ, na kterém se dá stavět!