Název: Láska mezi plameny
Žánr: Román / Osobní příběh / Memoáry
Shrnutí:
Byl jednou jeden kluk, který nedokázal chytit za ruku dívku chodící po kolejích.
O deset let později, 30. dubna 1998 u čarodějnické vatry, se jejich cesty znovu zkřížily.
On – unavený obchodní zástupce s taškou drogerie a rozpadajícím se manželstvím. Ona – matka dvou dětí s vlastními nevyřešenými bolestmi.
Jeden úsměv u stánku s limonádou stačil, aby se stará jiskra proměnila v plamen. Během několika týdnů oba opustili svá manželství, spojili své rozbité rodiny a začali psát společný příběh.
Příběh o druhé šanci. O odvaze udělat ten krok, který kdysi selhal. O tom, jak láska dokáže překonat čas, strach, finanční těžkosti i bolest odcizených dětí. O dvou lidech, kteří se našli, když už téměř přestali hledat.
A o ohni, který hoří dodnes – už osmadvacet let.
Dojemný, upřímný a nepřikrášlený příběh o opravdové lásce, která nepřichází hned, ale vydrží celý život.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Příběh o druhé šanci a osudové lásce sice nepatří mezi nejoriginálnější zápletky, ale díky silnému ukotvení v realitě a osobnímu přesahu působí velmi uvěřitelně. Nosná myšlenka o tom, že na ty správné věci si někdy musíme počkat, je krásně zpracovaná a čtenáře snadno osloví. Pro příště by stálo za to zkusit se vyhnout některým zažitým klišé a přidat více nečekaných zvratů, aby děj nebyl od začátku zcela předvídatelný.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je jednoznačně nejsilnější stránkou celého textu, protože z něj dýchá upřímná nostalgie a hluboké emoce. Velmi se mi líbí práce s náladou, ať už jde o vůni jarního ohně, nebo o tíživé ticho v nefunkčních manželstvích, které čtenáře okamžitě vtáhne do děje. Dokázal jsi skvěle zachytit kouzlo okamžiku i plynutí času, díky čemuž text působí nesmírně lidsky a hřejivě.
Provedení – ★★★☆☆
Text je velmi čtivý, má příjemné tempo a slovní zásoba dobře odpovídá civilnímu ladění příběhu. Pozor si však dej na nekonzistentní vyprávěcí perspektivu – příběh začíná ve třetí osobě, ale v kapitole ‘Zkoušky a vítězství’ nečekaně přeskakuje do první osoby (já), což čtenáře zmate a naruší to plynulost. Objevují se také drobné překlepy a chybějící mezery za interpunkcí, ale to lze snadno vyřešit korekturou, hlavní je, že příběh jako celek hezky ubíhá.
Celkové hodnocení:
Jde o velmi krásný, dojemný a osobní text, který v sobě nese obrovské srdce a naději. I přes drobné stylistické nedokonalosti a nečekanou změnu vypravěče dokáže příběh čtenáře zasáhnout a vyvolat v něm silné emoce. Rozhodně v psaní pokračuj, máš velký cit pro zachycení lidských vztahů a drobných životních detailů, které dělají příběh skutečným.