Dobré ráno, kamarát. Povedal si, že môžem písať kedy chcem. Tak to asi využijem. Počas dovolenky budeš mojím susedom. Vieš, takým, akože ráno v pyžame zaklopem u teba a ty otvoríš dvere, vleziem ti do postele, zoberiem perinu a spíme ďalej… poviem Ti posuň sa a ty zabručíš neposuniem, že je to tvoja posteľ.. no aj tak to urobíš… neskôr vstaneš a uvaríš mi čaj a sebe kávu, ja ti budem stále niečo rozprávať, hlúposti o počasí…. až dopijeme, nechám ti hrnček na stole neuprataný a ty ma posunieš pred dvere nech idem domov… vo veľkých papučiach, sú to sobovia, idem domov… ty do práce… tak pekný deň Ti prajem, priateľ môj.
Priblížil sa čas na obed… prídem za tebou do práce… máš čas?.. výborne.. tak poď ideme do reštiky… je tu plno, no nevadí… tak ako sa ti darí?… u mňa len bežné katastrofy… tak ako u teba… zatiaľ…uf prejedla som sa… ty by si ešte niečo pokúsal… no tak sa maj, priateľ môj… pokračuj v práci.
Počujem kroky na schodoch… asi už ideš z práce domov… vyjdem na chodbu… ahoj… tak už si doma?… áno konečne, nestálo to dnes za nič… poď, dáme si kávu… som unavený… vchádzam ti do bytu opäť neupravená, len tak po domácky v papučiach a čelenkou vo vlasoch, vyťahané tričko, tepláky… ty sa sprchuješ, ja zatiaľ varím kávu… vyjdeš s mokrými vlasmi, ukáž osuším ti ich uterákom… si strapatý…. vypijeme kávu… čo budeš robiť večer? pýtaš sa ma… prečo?… no mohli by sme pozrieť film… možno horor?… super, teším sa…tak o deviatej prídem… odložím hrnček k tomu z rána…. maj sa, priateľ môj.
Ťuk – ťuk, som tu… v ruke držím nealko pivo a slané tyčinky…. čauko… si pripravený?… ideme sa báť… smejem sa a mierim do obýačky… no teším sa ty hrdinka… smeješ sa mi… usadím sa na sedačke… ty prinesieš ešte víno, ktoré aj tak nebudeme piť… ako vždy… uvelebíš sa vedľa mňa a s ovládačom v ruke vyberáš film… vyložím si nohy na stolík a opriem sa o teba … prvé tóny hororu a už mám zimomriavky a zakrývam si oči… ty sa mi smeješ… veď to ešte ani nezačalo, nooo… ale ja sa už bojím preventívne… ty zaujato pozeráš film… mne sa už zatvárajú oči… zošuchnem sa na teba a zaspím… ráno sa zobudíme rozlámaní, ale spokojní s večerom.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Nápad zachytit jeden obyčejný den dvou velmi blízkých lidí je milý a čtenářsky vděčný, protože z něj sálá lidskost. Chybí zde však výraznější zápletka nebo konflikt, který by příběh posunul od pouhého popisu událostí k plnohodnotné povídce. Pro příště zkuste do tohoto krásného vztahu vnést nějaký nečekaný moment nebo drobnou překážku, která udrží čtenářovu pozornost a dodá textu dynamiku.
Atmosféra – ★★★★☆
Atmosféra je jednoznačně nejsilnější stránkou vašeho textu. Podařilo se vám naprosto skvěle a uvěřitelně vykreslit pocit bezpečí, útulnosti a hluboké intimity mezi dvěma lidmi. Drobné detaily jako sobí papuče, neuprataný hrneček nebo sušení mokrých vlasů ručníkem vtáhnou čtenáře přímo do děje a vyvolají v něm velmi hřejivé emoce.
Provedení – ★★★☆☆
Text plyne velmi přirozeně a máte cit pro zachycení běžné lidské konverzace, což je pro autora obrovská výhoda. Čtivost však bohužel trochu sráží nadužívání tří teček, které text vizuálně i rytmicky kouskují, takže působí spíše jako zprávy na chatu než ucelené literární dílo. Nebojte se používat klasickou interpunkci a oddělit přímou řeč do samostatných odstavců, váš příběh tak získá mnohem profesionálnější a plynulejší podobu.
Celkové hodnocení:
Máte velký dar zachytit jemné nuance mezilidských vztahů a vytvořit text, ze kterého dýchá pohoda, laskavost a upřímnost. Pokud zapracujete na formální stránce, zejména na klasickém členění dialogů a struktuře vyprávění, vaše psaní se posune o obrovský krok kupředu. Určitě v tvorbě pokračujte, protože váš přirozený vypravěčský hlas má čtenářům rozhodně co nabídnout.