Povídka

2. díl – Pokušení – 9. kap.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (19/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

Všichni pohromadě u horké linky:

 

Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že se ozve, jakmile něco zjistí, tak jsme dali vědět ostatním. Naštěstí i tak, byli na cestě za námi. Tu nahrávku jsem pustila ještě jednou i pro ostatní, aby to slyšeli i oni. Nejen já a Derek.

„Co jsem koukala na seznam studentek, tak je tu hodně Karen.“ Řekla jsem všem, že jsem hned na tu Karen zaměřila, ale nic užitečného nezjistila.

„Hm.“ Zabručel Gideon ne moc nadšeně. A nejen jemu, ale nám všem se to nelíbilo.

„A co když náš žhář odchází se studenty, kteří tu nechtějí být?“ zeptal se všech Reid a podíval se po Gideonovi. Já se na Reida taky podívala, stejně jako ostatní.

„Ne, nikam neodchází. Ještě tu neskončil.“ Nesouhlasil Gideon, což já s jeho výrokem souhlasila. Měla jsem tušení, že náš žhář svůj úkol nedokončil. Jenže o co šlo? To byla záhada. Nebo pro mě aspoň ano. „Přemýšlejte.“ Pobídl nás a po všech se podíval.

„A Reide, zkus myslet nevědecky.“ Poradila jsem Reidovi, protože on je náš génius a věděla jsem, že na to přijde. Jen nemohl jít na vše vědecky, jako tomu bylo pokaždé.

„To mi vždycky říká Morgan.“ Řekl Reid a podíval se na mě, jestli mu to ještě nějak nevysvětlím, či něco nedodám.

„Říká to, protože mě nemůžeš porazit v šachách.“ Rychle to vysvětlil Gideon Reidovi.

„To je pravděpodobně pravda.“ Nakonec Reid souhlasil. „Ale při této situaci. Jak se má myslet nevědecky?“ zeptal se, a poznala jsem, že je z toho mimo. Že toto stále nechápe.

„Například, vědecký profil žháře. Vše, co o něm víme, dáme stranou. A co nám zbude? Buďte kreativní. Myslete na věci, které se klidně zdají nepravděpodobné. Například jako je koktání.“ Snažil se to vysvětlit a přimět myslet jinak než vědecky nejen Reida, ale i nás ostatní.

„Takže se budeme všech těch Karen, co tu jsou ptát na to, nechodila jste náhodou nedávno s pyromanem?“ zeptala se Elle, jestli to správně pochopila. Gideon přikývl hlavou na souhlas.

„Jak je možné, že jsme změnili první otázka na otázku, jestli chodila s pyromanem?“ zeptal se nechápavě Derek. Byla pravda, že to úplně smysl nedávalo.

„A když je řeč o otázkách, zjistili jste, proč Pěšinkový vrah koktal?“ zeptal se všech Gideon, aniž by odpověděl na Derekův dotaz.

„Vím, že rozpaky koktání se zhoršuje, když je daný člověk zmatený a je pro něho těžké ovládat artikulační svalstvo.“ Pronesla Elle, a musela jsem pokývnout hlavou, že si nevede špatně.

„Zníš jako Reid.“ Zasmála se Teressa a já si dala ruku před ústa, abych nevyprskla smíchy. Protože představa mít v týmu dva Reidy by nebylo dobré, ale na palici. A to já se obávám, že bych i mohla vraždit, jak by to bylo nesnesitelné. Jeden Reid bohatě stačí.

„Ty si neřekl nic. Je vidět, že někdo dělá domácí úkoly.“ Pokáral Gideon Dereka a Elle pochválil. Já bych se ráda připojila, jenže já to věděla, takže bych to hned vyžvanila, i kdybych nechtěla. Takže jsem si řekla, že se budu držet stranou v tomto úkolu.

„Ale stále nevím, co to koktání způsobuje.“ Pokrčila rameny Elle, a zároveň se ohradila, že jako Reid chytrá není. Jenže to nebyl nikdo. Nebo jsem takového génia jako je náš Reid neznala.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 18         Část 20 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 8 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 8 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
Když jsem jednou kráčel otevřeným vesmírem po šňůře na prádlo, všiml jsem si úžasné záře...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
předchozí část zde … Paní Müllerová mě přivítala v slzách. Vypadala hrozně, jak se asi d...
    Byl zas na cestě. Už ani nevěděl, jak se tam ocitnul. Stejný chodník, stejný směr, ba i h...
Odpuštění  není o tom ...
Slečna Zdeňka Kosáčková bydlela v Praze na Kampě, odtud chodila do Dívčí školy proživotní - t...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
Na jednom pracovním stole, žily kancelářské pomůcky a jiné věci, se kterými jejich majitel, spis...
Seděl za svým stolem, v práci, která ho nebavila, a odpočítával hodiny zbývající do setkání s...
předchozí část zde   VIII. Markétka Viktor, starší detektiv, kterému před chvílí sko...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
Viry  jsou opravdu velmi inteligentní
Načo sú človeku školy, tituly pred a za menom? Aj tak nebude dosť dobrý pre spoločnosť, pre svet....

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Kolik je to dní? Kolik měsíců? A kolik let? Čas běží stále rychleji a rychleji, vzpomínky splý...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
Na jednom pracovním stole, žily kancelářské pomůcky a jiné věci, se kterými jejich majitel, spis...
Osm padesát pět středoevropského času. Chystám se chopit příležitosti, jež se už nikdy nebude ...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
To se takhle ráno vzbudíte, tedy jste vzbuzení otravným zvoněním budíku, a jen co otevřete oči, ...
Načo sú človeku školy, tituly pred a za menom? Aj tak nebude dosť dobrý pre spoločnosť, pre svet....
O kohoutkovi a slepičce - rok poté   Sebastián stál u fermanu a nevěřil svým očím. Zn...
Probudila jsem se do nového rána. Slunce vrhalo do místnosti rudé odlesky, jako by ho překryly obrov...
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...
0