Povídka

2. díl – Pokušení – 9. kap.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (19/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

Všichni pohromadě u horké linky:

 

Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že se ozve, jakmile něco zjistí, tak jsme dali vědět ostatním. Naštěstí i tak, byli na cestě za námi. Tu nahrávku jsem pustila ještě jednou i pro ostatní, aby to slyšeli i oni. Nejen já a Derek.

„Co jsem koukala na seznam studentek, tak je tu hodně Karen.“ Řekla jsem všem, že jsem hned na tu Karen zaměřila, ale nic užitečného nezjistila.

„Hm.“ Zabručel Gideon ne moc nadšeně. A nejen jemu, ale nám všem se to nelíbilo.

„A co když náš žhář odchází se studenty, kteří tu nechtějí být?“ zeptal se všech Reid a podíval se po Gideonovi. Já se na Reida taky podívala, stejně jako ostatní.

„Ne, nikam neodchází. Ještě tu neskončil.“ Nesouhlasil Gideon, což já s jeho výrokem souhlasila. Měla jsem tušení, že náš žhář svůj úkol nedokončil. Jenže o co šlo? To byla záhada. Nebo pro mě aspoň ano. „Přemýšlejte.“ Pobídl nás a po všech se podíval.

„A Reide, zkus myslet nevědecky.“ Poradila jsem Reidovi, protože on je náš génius a věděla jsem, že na to přijde. Jen nemohl jít na vše vědecky, jako tomu bylo pokaždé.

„To mi vždycky říká Morgan.“ Řekl Reid a podíval se na mě, jestli mu to ještě nějak nevysvětlím, či něco nedodám.

„Říká to, protože mě nemůžeš porazit v šachách.“ Rychle to vysvětlil Gideon Reidovi.

„To je pravděpodobně pravda.“ Nakonec Reid souhlasil. „Ale při této situaci. Jak se má myslet nevědecky?“ zeptal se, a poznala jsem, že je z toho mimo. Že toto stále nechápe.

„Například, vědecký profil žháře. Vše, co o něm víme, dáme stranou. A co nám zbude? Buďte kreativní. Myslete na věci, které se klidně zdají nepravděpodobné. Například jako je koktání.“ Snažil se to vysvětlit a přimět myslet jinak než vědecky nejen Reida, ale i nás ostatní.

„Takže se budeme všech těch Karen, co tu jsou ptát na to, nechodila jste náhodou nedávno s pyromanem?“ zeptala se Elle, jestli to správně pochopila. Gideon přikývl hlavou na souhlas.

„Jak je možné, že jsme změnili první otázka na otázku, jestli chodila s pyromanem?“ zeptal se nechápavě Derek. Byla pravda, že to úplně smysl nedávalo.

„A když je řeč o otázkách, zjistili jste, proč Pěšinkový vrah koktal?“ zeptal se všech Gideon, aniž by odpověděl na Derekův dotaz.

„Vím, že rozpaky koktání se zhoršuje, když je daný člověk zmatený a je pro něho těžké ovládat artikulační svalstvo.“ Pronesla Elle, a musela jsem pokývnout hlavou, že si nevede špatně.

„Zníš jako Reid.“ Zasmála se Teressa a já si dala ruku před ústa, abych nevyprskla smíchy. Protože představa mít v týmu dva Reidy by nebylo dobré, ale na palici. A to já se obávám, že bych i mohla vraždit, jak by to bylo nesnesitelné. Jeden Reid bohatě stačí.

„Ty si neřekl nic. Je vidět, že někdo dělá domácí úkoly.“ Pokáral Gideon Dereka a Elle pochválil. Já bych se ráda připojila, jenže já to věděla, takže bych to hned vyžvanila, i kdybych nechtěla. Takže jsem si řekla, že se budu držet stranou v tomto úkolu.

„Ale stále nevím, co to koktání způsobuje.“ Pokrčila rameny Elle, a zároveň se ohradila, že jako Reid chytrá není. Jenže to nebyl nikdo. Nebo jsem takového génia jako je náš Reid neznala.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 18         Část 20 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 8 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 8 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Když jsem byl mladý a rozhodoval se, jestli se stanu policajtem, ještě jsem ale nevěděl, že budu m...
  …neobviňuj mou přirozenost za to, že mě odlišila od ostatních… Epiktétos, Rozpravy ...
6. 2024 Ahoj, jestli si tohle čtete, tak už jsem asi mrtvej. Hm, blbý no, ale vezmu to pěkně...
  Jmenoval se Evelína a byl to jeden z prstenů, které roku 1341 nechal vyrobit Karel IV u praž...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...
Dnes je osmnáctý prosinec roku 1978, den narození našeho milovaného vůdce, soudruha Stalina. K tét...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...
předchozí část zde   IX. Probuzení Jako mrknutím oka, sotva se Jiří schoulil na ledovou...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Každá nečestnost se nevyplácí ...
V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):   Já dostal za úkol společně ...
Kde to kruci jsem? Na nic si nepamatuji. Všude je tma. Ruce mám napřažené před sebou a zoufale se s...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
A tak jsem na to tenkrát přišel. Co mi to dalo hlavy lámání! Skoro celou polovinu života. A to už...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Neobyčejný příběh Ať kdokoliv myslí na cokoliv, všechno se splní
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore h...
Když se schyluje k nejhoršímu, probouzím lidi z jejich snů. Jsou nás miliardy. Každý z nás má z...
Vždycky jsem byl plachý a vcelku uzavřený člověk. Místo abych chodil na zábavy, jako moji ostatn...
0