Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu už bylo. Jako například Hotch a Derek. Chyběla Teressa a Reid. Oba byli už v letadle, tak jsem si taky hned nastoupila poté, co jsem dala do kabinky na kufry, svou tašku. Poté jsem si sedla k okýnku naproti Derekovi. Vedle Dereka seděl Hotch.
„Ahojky.“ Pozdravila jsem oba s úsměvem na tváři. Oba si museli všimnout, že mám velkou radost.
„Ahoj Jane.“ Pozdravil mě s mírným úsměvem Hotch.
„Ahoj, tak rande se ruší co?“ pozdravil mě s rýpavou poznámkou Derek.
„Jo, ale asi se tomu rande na slepo nevyhnu. Jakmile Tess najde další akci, tak mě tam zase překecá.“ Povzdychla jsem si, ale usmívala jsem se.
„Ahoj lidi.“ Ozval se udýchaný hlas. Hotch s Derekem zvedli zrak k osobě a já se otočila, abych viděla, kdo přišel. Byla to Teressa a netvářila se moc nadšeně.
„Ahojky Tess, mrzí mě, že to dneska nevyšlo.“ Pozdravila jsem jí s úsměvem. Ona věděla, že se mi na to rande nechtělo, přesto jsem si z toho dělala srandu.
„Neboj, tomu se nevyhneš.“ Ušklíbla se na mě a sedla si vedle mě. „Kde je Reid?“ zeptala se a dala najevo překvapení, protože většinou Reid tu býval mezi prvními.
„Hned tu bude. Jel pro Gideona. Volal mi ředitel, že ho máme vzít sebou s tím, že na něho máme dohlédnout, jestli na to má se k nám vrátit.“ Vysvětlil nám ve zkratce Hotch. Hned nám došlo, že pro Gideona poslal Reida. Mně se rozzářily oči štěstím.
„Vážně?“ dostala ze sebe Teressa štěstím ze sebe, že úplně zapomněla, že rande bylo zrušeno.
„Ano, ale neříkejte mu, že na něho dohlídneme.“ Upozornil nás Hotch, i když i jemu došlo, stejně jako nám, že Gideonovi to dojde, že bude pod dohledem. Všichni jsme přikývli na souhlas. Strašně jsem se těšila. Gideon totiž byl můj a Teressy na akademii náš profesor. Hodně mi pomohl. Obzvlášť v době, když zjistil, že se rozvádím a ten rozvod jsem nenesla moc dobře. A Gideon mi v té době hodně pomohl. Nikdy jsem to ještě nikomu neřekla, ani Tess, ani mému bratrovi Dannymu, který tedy s námi nepracuje, ale je v New Yorku, tak ani Gideonovi samotnému. Ale Jason Gideon je něco pro mě jako můj táta. Mám svého tátu, ale jako bych žádného neměla. A Gideon je pro mě takový ten pravý táta. A myslím, že takhle to nemám jenom já, ale Reid určitě taky.
„Ahoj.“ Ozval se hlas a všichni jsme se tam podívali. Byl tam nejen Reid, ale i Gideon. Teressa a já jsme se postavily a s Gideonem jsme se přivítali v objetí.
„Ahojky Gideone, moc si mi chyběl.“ Zašeptala jsem mu do ucha, když jsem se s ním objímala. Poté jsme si všichni sedli na svá místa. No, já si přesedla a sedla si na pohovku, takže mé místo obsadil Reid a Gideon si sedl místo Teressy.
„Koukám, že se k nám vracíš. Vítej.“ Řekl s úsměvem Derek Gideonovi. Gideon se na Dereka usmál a podíval se na Hotche.
„Tak Hotchi, co se děje?“ zeptal se Gideon a všichni jsme se na Hotche podívali a čekali, o jaký případ jde.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Ačkoliv se jedná o fanfikci na seriál Myšlenky zločince, což ubírá na původní originalitě, chválím zapojení vlastních postav a jejich osobních linek. Zápletka s unesenými ženami v Seattlu slibuje napětí a klasickou detektivní práci, kterou mají čtenáři rádi. Pro příště by bylo skvělé zkusit vymyslet zcela vlastní případ, který by tě jako autora posunul ještě dál.
Atmosféra – ★★★☆☆
Skvěle se ti podařilo zachytit přátelskou a rodinnou dynamiku v týmu, pouto mezi hlavní hrdinkou a Gideonem působí velmi mile a uvěřitelně. Na druhou stranu se trochu vytrácí napětí z vyšetřování; ačkoliv jde o život čtvrté oběti a čas běží, postavy působí až příliš uvolněně. Zkus v budoucnu více pracovat s kontrastem mezi temnotou případu a bezpečím týmu, aby příběh čtenáře více strhl.
Provedení – ★★☆☆☆
Text se čte poměrně plynule a dialogy posouvají děj přirozeně kupředu, což je u detektivky zásadní. Je ale potřeba zapracovat na stylistice; často se opakují stejná slova blízko sebe (např. ‘poté’, ‘ze sebe’) a vysvětlování nemoci působí trochu zdlouhavě. Dej si také pozor na interpunkci a velká písmena u uvozovacích vět za přímou řečí, ale nenech se tím odradit, to je jen řemeslo, které se dá snadno natrénovat.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi slibný začátek fanfikce, ze kterého čiší tvá láska k původnímu seriálu a jeho postavám. Příběh má jasnou strukturu a sympatickou hlavní hrdinku, se kterou se čtenář snadno ztotožní. Pokud v dalších kapitolách zapracuješ na budování napětí a uhladíš stylistiku, bude z toho skvělé a čtivé dobrodružství. Rozhodně v psaní pokračuj, máš výborný cit pro týmovou chemii!