Povídka

Nevěra 03 Rada od poradkyně
Četba díla zabere cca 4 min.

Autor: JaneyTrafy
Toto dílo je (3/4) součást sbírky: 
Nevěra
  

Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. Jejich úsměv na tváři prozrazoval, že nejde o poradkyni a klienta, ale o Ivetu a Michala. Iveta zavedla Michala do šatny, která byla vzadu za ní, kde spolu měli sex. Táhli to spolu už takhle od začátku, co je začala tato rodina navštěvovat. Občas tito dva se sešli mimo kancelář, ale to opravdu jen vzácně. Když se udělali, ještě se vrátili k židlím, promluvit si.

„Chci, aby si podal žádost o rozvod.“ Řekla Iveta s úsměvem na rtech.

„Na to zapomeň! Já se rozvádět nebudu!“ nekřičel, jenom zvýšil hlas. Chtěla protestovat, ale on ji skočil do řeči. „Chystám si z ní udělat otroka a zplodit s ní mnoho dětí!“ řekl důrazně. Ivetě spadla dolů čelist.

„A-ale, říkal si, ž-že svého syna nenávidíš. A-ani ji.“ Soukala ze sebe.

„To ano, ale rozvod nikdy!“ souhlasil s ní, přesto rozvod odmítl.

„D-dobře. Přiveď mi tu hysterku.“ Řekla klidněji. Michal se postavil, usmál se, ale z jeho ledových očí čišela hrůza. Až se toho zalekla.

 

Než přišel Michal, tak jsem uklidnila Martina. Sice popotahoval, ale už nebrečel.

„Máš tam jít!“ řekl mi Michal nevrle, když vyšel. Podívala jsem se na něho nenávistným pohledem a vstoupila dovnitř. U sekretářky panoval klid. Sekretářka po Michalovi pokukovala. Ale ne pro jeho krásu.

 

„Posaďte se paní Tamašková. Nemohu vám říct, co jsem říkala vašemu manželovi, protože s vámi chci mluvit o něčem jiném.“ Hned mě poradkyně varovala.

„Dobře.“ Přikývla jsem na souhlas.

„Sice tohle bych vám radit neměla. Měla bych dělat maximum, aby se vaše manželství zachránila, ale je mi jasné že se stále hádáte. Má to velký dopad na vašeho syna. Radím vám rozvod. Ale pokud stojíte o záchranu manželství, zamyslím se a zkusím vám ještě víc pomoci, než doteď.“ Navrhla mi.

„S tím rozvodem souhlasím. Dokonce jsem už podala papíry o rozvod, ale tento víkend jedeme pod stany a já nevím, jestli mám jet nebo ne.“ Souhlasila jsem s ní, a zeptala se na radu, jestli mám na tu dovolenou taky jet.

„Jen jeďte. Udělejte to pro malého. Jeďte naposledy jako rodina. O rozvodu nic neříkejte.“ Poradila mi. Přikývla jsem na souhlas. Poté mě propustila a šel dovnitř s ní si promluvit i Martin

 

Je pravda, že jeden z rodičů by tam měl být, ale poradkyně nám řekla, že jestli budeme souhlasit, nejen my, ale i Martin, že s ním bude mluvit osamotě. Martin tomu tak chtěl a od té doby k ní chodí sám. Já a Michal jsme mlčeli. Drželi jsme minuty ticha. Bylo jenom slyšet, jak sekretářka píše do počítače.

 

Martin zavřel dveře a sedl si naproti poradkyni. Ta se na něho ušklíbla. Kdyby Aneta věděla, že Martin se s ní osamotě necítí dobře, tak by tam byla s ním, nebo by od ní odešli, ale Martin se bál, jak poradkyně, tak i otce.

„Tak co, srabe? Nebo spíš bulánku? Chceš být chlap?“ chrlila na Martina rozzlobeně. Martin měl co dělat, aby nezačal zase brečet.

„Ano.“ Nakonec zašeptal a sklonil zrak.

„Dívej se na mě!“ řekla ještě víc naštvaně. „Řekl si někomu, o čem tu diskutujeme? A dívej se na mě!“ znovu se ho zeptala.

„Ne.“ Zašeptal a rukou si setřel stékající slzu.

„To je dobře. A jestli matce něco řekneš, tak pak toho budeš litovat!“ pohrozila mu. Martin přikývl, že rozumí. „Teď jdi!“ propustila ho. Ten rychle vstal a šel ke dveřím.

„Na shledanou.“ Zašeptal a šel ke své matce i otci.

 

Když přišel Martin, tak jsme se rozloučili se sekretářkou a domluvili další termín návštěvy a šli do auta. Mlčky jsme jeli domů.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 2         Část 4 >>

O autorovi

JaneyTrafy

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Postavila vodu na kávu. Kávu nesnášela, její chuť ji nutila šklebit se, a i když se snažila hoř...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
Když jsem jednou kráčel otevřeným vesmírem po šňůře na prádlo, všiml jsem si úžasné záře...
Vždycky jsem byl plachý a vcelku uzavřený člověk. Místo abych chodil na zábavy, jako moji ostatn...
Clock Retro Glasses A Book  - herbert2512 / Pixabay
Zjistil jsem to až na cestě k autobusu. Navyklým způsobem jsem chtěl stále sklouzávající brýle ...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Část I.   Nic z toho, co je kolem mého já, mě nebaví. Obestírá mne nuda a já stále p...
V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procház...
Stín to nevzdává Další příběh začíná podobně jako ten minulý – já a ten ve stínu v podk...
Spojeni stínem minulosti Další sny mě znovu a znovu vracely do minulosti toho domu. Ani na chvíli ...
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

K cíli  vede více cest ...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Odpuštění  není o tom ...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
Vždycky jsem byl plachý a vcelku uzavřený člověk. Místo abych chodil na zábavy, jako moji ostatn...
Ač stále ještě při síle, přesto již očividný stařík se letmo zamyslel. V jeho věku mu již n...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
Můj táta byl někdo. Zbožňovala jsem ho. Odmalička byl veselá kopa, osobnost, vůdce. Mělo to i...
K našemu stolu si přisedne jakýsi vrásčitý ukrajinec s nesmírnou chutí si povídat. Házíme p...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
0