…Jen taková kratší předmluva slovy toho ve stínu:
„Kdysi si přála přítele. Někoho, kdo by ji přijal takovou, jaká je. I kdyby to měl být strašlivý obr. A on přišel. Temný, obávaný… Zalíbili se sobě. A ona mu dala jméno – Ínemak. Ínemak Darkking, vládce Temnoviště, bytost špatné pověsti, krutý a děsivý ve své říši stínů. Ale v hloubi své temné duše touží po přátelství… po lásce. Přesto nikdy nikoho neudržel u sebe dlouho. A tak je nepochopitelné, proč právě ona s ním zůstává tak dlouhý čas.
Ve světě plném stínů, podivných bytostí, nebezpečných slibů, čarodějů a ztracených princezen se snaží rozluštit tajemství svého znamení – otisk v levé dlani od Bezejmenné, kterou pojmenovala Vička. Ale přátelství s Ínemakem ji poutá. Omezuje ji. A přece… zůstává. Proč? Proč se rozhodla právě pro něj?“
1.Normanova dcera
Když mě obr Ínemak přivedl do svého hradu v Temnovišti, byla jsem docela netrpělivá a chtěla po obrovi,aby mi povídal všechno to,co se stalo u Normana po tom,co jsem mu zmizela.když jsem byla s Normanem v zahradě k Silverovi. Obr však nebyl v dobré náladě. Ignoroval mé otázky, místo toho zněl podrážděně, jako by ho mé naléhání jen rozčilovalo.Ani mi nenutil pohár,jako vždycky,na posteli ležely ty protivný černý šaty,který mi na lodi u Morana spadly do moře,tak jsem se na to podivila a zeptala se ho:,,Jak to,že tu jsou ty šaty?“
Obr Ínemak se zlomyslně zašklebil,řekl:,,Donesl je Moran,tak se do nich převleč!“
Jeho tón mě naštval,tak jsem zamračeně odsekla: „Nepřevleču!“
Obr zařval, až se zdi otřásly: „Nebudu se tu s tebou hádat kvůli šatům!“
V tu chvíli přerušilo jeho hněv silné troubení od brány, které mě polekalo. Obr zafuněl a zařval: „Ohyné, jdi k bráně!“
Ale Ohyn nebyl nikde k nalezení, což jen přispělo k jeho frustraci.
Obr se obrátil na mě s hrozivým pohledem. „Než se vrátím, ať jsi v těch černých šatech!“
Když odešel, šla jsem k oknu. Temnota a mlha venku mě zneklidnily, zírala jsem do nich bez výsledku, hledajíc známky života. Zmožená rozmrzelostí jsem padla na postel, pohlcena myšlenkami na to, kde by mohl být Ohyn.
A pak se obr vrátil – nebyl sám. S ním přišla Normanova dcera, její přítomnost byla jako ostrý chlad mezi zdmi hradu. Obr ji usadil ke stolu a zavolal na posluhovače, aby přinesli pití.
Zeptala jsem se obra:„Kde je Ohyn?“
Obr, jehož výraz byl nyní naprosto nepřístupný, zavrčel: „Asi ještě v léčírně.“ Jeho slova mě přiměla vstát.Šla jsem k obrovi ke stolu a zeptala se udiveně:
„Proč je Ohyn v léčírně?“
Obr zavrčel:,,No proč asi?”
Chytl mě a posadil k sobě na klín, jeho temný pohled a tón neumožňoval další otázky,ukázal na Normanovu dceru a poručil: „Pozdrav svoji novou společnici!“
Normanova dcera se na mě zamračila: „Nestojím o její pozdrav!“
Obr zafuněl: „Budete si muset zvyknout jedna na druhou. A neopovažujte se mě rozčilovat!“
Rezavá princezna řekla obrovi:,,Prosím,můj pane!Propusť mého otce a nechtěj,abych tu musela být,když je tu ona!“
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh v sobě ukrývá obrovský potenciál a velmi zajímavý fantasy svět plný neotřelých bytostí a magických prvků, jako je léčivý oheň nebo tajemné znamení v dlani. Zápletka s temným obrem, který touží po přátelství, ale neumí ho dát najevo jinak než majetnictvím, je skvělým nosným motivem. Aby byl nápad ještě údernější, doporučila bych trochu zpomalit a dát čtenáři čas lépe pochopit pravidla tohoto světa a motivace jednotlivých postav, které se občas chovají trochu zbrkle.
Atmosféra – ★★★☆☆
Temnoviště a jeho ponurý hrad působí správně tísnivě a scény z vězení mají velmi dobrou, až hmatatelnou tenzi. Skvěle se ti daří vykreslit pocit bezmoci hlavní hrdinky, ale zároveň její vzdorovitost, což čtenáře nutí jí fandit. Emoce by však vynikly mnohem více, kdybys místo konstatování (např. ‘byla jsem vyděšená’) pocity spíše popisovala přes tělesné reakce a detaily prostředí, čímž bys čtenáře do děje vtáhla ještě hlouběji.
Provedení – ★★☆☆☆
Text je velmi akční a děj rychle odsýpá, což udržuje čtenářovu pozornost, ale stylistika a plynulost zatím trochu pokulhávají. Často se opakují stejná slova, zejména uvozovací věty jako ‘řekla jsem’ nebo ‘zavrčel’, a dialogy občas působí trochu strojeně. Dej si také velký pozor na typografii a interpunkci – chybějící mezery za čárkami a uvozovkami text vizuálně znepřehledňují a ztěžují jeho čtení. Obsah je sice vždy přednější než dokonalá gramatika, ale pokud na těchto technických detailech a bohatší slovní zásobě zapracuješ, tvé psaní se posune o obrovský kus kupředu.
Celkové hodnocení:
Jde o velmi slibný a fantazií nabitý text, ze kterého je silně cítit tvé nadšení pro příběh a láska k vytvořenému světu. Máš dar vymýšlet dramatické scény a zajímavé konflikty, které nenechají čtenáře vydechnout. Nyní je potřeba zaměřit se na řemeslnou stránku psaní – zpomalit tempo, vyhrát si s popisy a uhladit stylistiku s interpunkcí. Určitě v psaní pokračuj, máš skvělou představivost a s trochou cviku z tebe může být výborná vypravěčka!