Povídka

1. díl – Extrémní agresor – 9. kap.
Četba díla zabere cca 6 min.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (9/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):

 

Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil jsem úlevu. Byl jsem rád, že jsem to Jane řekl. To co k ní cítím. A šťastnější jsem byl ještě víc. Protože ta její reakce mi řekla, že ke mně cítí to samé. Musel jsem uznat, že dokáže skrýt své emoce dokonale, když chce. Protože jsem nečekal, že by mohla mě taky milovat jako já jí. Ale ta její reakce říkala vše. Taky tě miluji. Jenže jsem věděl, že bude problém, ji přesvědčit, aby si to přiznala, aby si nešlapala po štěstí, protože tím bych byl nešťastný i já. Byl jsem i rozhodnut po narození syna, že vše Hayley řeknu a rozvedu se s ní. Nechci, aby Jane, byla moje milenka. Chci, aby byla moje žena. Ale věděl jsem, že to nebude hned. Že vše bude chtít čas. Jít na vše pomalu. Ale aby se tato cesta uskutečnila, musel jsem s pravdou ven. Udělat ten první krok, ke kterému jsem se skoro po devíti měsících odhodlal. Ale než jsme vstoupili do výslechové místnosti, tak nás zastavil šerif Warden.

„Agente Hotchnere, volal agent Gideon. Prý je to důležité.“ Zastavil nás šerif. Podíval jsem se na Jane a poznal jsem, že ani ona neví, o co tu jde. Podíval jsem se na mobil, kde jsem měl nepřijatý hovor od Gideona. Přitom rozhovoru s Jane, jsem neslyšel ani necítil vibrace, že mi někdo volá. Hned jsem zavolal Gideonovi.

„Jasone, co se děje? Jdeme vyslechnout Slessmana.“ Ozval jsem se do mobilu a chvíli poslouchal. Hned jsem to dal na hlasiťák, aby to i Jane slyšela.

„Aarone, on má komplice. A myslím, že tím je bachař z věznice, kde Slessman seděl. Jde o jistého Timothyho Vogela. Analytička už o něm hledá informace. Ale zkuste to i vy, jestli něco nezjistíte. Hlavně, kde je Heather vězněna. Derek, Reid a Tess se to snaží zjistit přes jeho počítač, ale zatím bez výsledků.“ Řekl rychle Gideon.

„Dobře, jdeme na to. Kdyby něco volej.“ Souhlasil jsem a hovor ukončil. Podíval jsem se na Jane.

„Tak, jdeme na to. Podáme si tohohle ptáčka.“ Pronesla, Jane a usmála se. Pousmál jsem se. Došlo mi, že to, co se stalo v kanceláře před chvíli vytěsnila a jedině se soustředila na práci a výslech Slessmana. A za to jsem ji obdivoval a miloval ještě víc. Hlavou jsem přikývl na souhlas.

„Otevřete dveře.“ Řekl jsem strážníkovi, který tam byl a s Jane jsme vstoupili dovnitř.

 

Richard Slessman seděl na židli u stolu, ke kterému byl želízky připoutaný. S Jane jsme si sedli na židle vedle sebe, které byly naproti Slessmanovi. Jane jsem pod stolem jemně kopl do její boty. Což bylo naše znamení, že výslech má začít ona. Oba jsme se dívali na Slessmana, který se na nás tak divně usmíval.

„Pane Slessmane, víte, že máte problém?“ zeptala se Jane v klidu s chladnou tváří.

„Jste si tím tak jistí?“ ušklíbl se Slessman. Měl jsem chuť ho praštit, ale ovládal jsem se, tak jsem jenom ho sledoval a nehnul ani brvou.

„Našli jsme váš počítač a je otázka času, kdy se do něho podíváme.“ Pronesla chladně Jane, sledujíc stále Slessmana. Byla fakt výborná.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 8         Část 10 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
Seděl za svým stolem, v práci, která ho nebavila, a odpočítával hodiny zbývající do setkání s...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
Stín to nevzdává Další příběh začíná podobně jako ten minulý – já a ten ve stínu v podk...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Nechci ještě zpátky k obrovi! Seděla jsem u Děsmana a povídala mu všechno,co se mi minulou noc ...
Ztěžka vydechl. Tohle se mu děje pořád. Vždycky se něco musí podělat, Dave Parnell prostě nemě...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
Déšť bubnoval na sklo okna, kapky stékaly v nepravidelných proudech a tvořily na skle chaotickou s...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šeri...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
Ínemak se mnou nekončí I když se na mě obr zlobil, nenechal mě jen tak být v klidu. Vzal mě znov...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
Bílou? Jen čistě bílou? Co tím myslí? Proč po tom všem navrhuje jen obyčejnou bílou? Tak nejasn...
Po tom,co Moranovi zemřela jeho královna Lucinda, se Moran v Temnovišti u obra dlouhou dobu neukázal,...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
Něco se změnilo... Další příběhy z Temnoviště: Zdálo se, že u obra v temném hradě se s...
  Jak zachránit Bojku Rybáka? Bojka mi ležel v hlavě celý den,měla jsem pořád před ...
0