V provizorním stanovišti:
Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradili. Potřebovali jsme mít někde klid a znovu si vše projít i s děkankou. Nešlo o moc velkou místnost, ale všichni jsme se tam vešli. Já si sedla na roh jednoho stolu tak, že jsem měla přehled, co kdo dělá, jak se kdo tváří a tak dále.
„Pyromanie je jako duševní porucha, může být jen jako mýtus, ale z precedentu víme, že sérioví žháři získávají potěšení, když můžou něco zapálit. Také získají sexuální moc.“ Ujala se slova jako první Elle. Sledovala jsem jí a musela jsem uznat, že natož, že je tu krátce, hodně rychle se učí.
„Jenže sériový žhář by nezapálil oheň a odešel. Musí to zažít. Má touhu být u toho a vše sledovat.“ Doplnila Teressa Elle, ale stejně tak, jak jsem to poslouchala, tak to nedávalo smysl.
„Proč by tedy zapaloval oheň, který nemůže sledovat?“ zeptala jsem se všech, takže jsem se připojila s úvahami k Elle i Teresse.
„Před vypuknutím požáru vypnul vodu. U posledních tří, byl stejný problém u dvou požárů. A na Matthewa Rowlanda nikdo hořlavinu přímo nepoužil. Že by si to rozmyslel, protože ho nemohl vidět živě, jak tam hoří? Chtěl si užít smrt toho chlapce.“ pokračovala Elle, na kterou jsem se tentokrát zase podívala.
„Ne nutně.“ Oponoval Gideon, že sice Elle pravdu má, ale není to podmínka.
„Pokud byl cílem Matthew Rowland, tak proč založil další dva požáry?“ položila jsem otázku, která tu úplně neseděla.
„Motivy žháře jsou jednoduché. Jde o vandalismus, zatajení jiného zločinu, politické prohlášení…“ začal vysvětlovat Reid, když mu do toho Derek vstoupil.
„Zisk a pomsta.“ Doplnil Derek Reida. Nebýt tak vážné situace, tak by se Reid ohradil a vznikla by komická situace. Ale nic takového se nestalo.
„Ptali jsme se spolubydlícího Matthewa Rowlanda, jaký byl a řekl nám, že byl velmi oblíbený.“ Ozvala se děkanka, že nebyl důvod, aby se někdo Matthewovi mstil. Všichni jsme se na děkanku podívali.
„Takže žádný důvod k pomstě.“ Povzdychla jsem si, protože mi z toho co jsme zatím věděli či zjistili, nedávalo smysl.
„A co vandalismu?“ zeptala se Teressa a všichni jsme se podívali na děkanku a čekali na její odpověď.
„Ne.“ Zavrtěla hlavou děkanka, že tu žádný vandalismus není.
„Požáry jsou příliš sofistikované. A pokud mu jde o politické prohlášení, tak v tom není příliš jasný.“ Připojil se Hotch s politikou. Podívala jsem se na něho. Pokývla jsem hlavou, že s ním souhlasím.
„V tomto případě existuje základní strategie. Matthew, hasiči, zraněné oběti. On je nevidí jako lid, ale jako…“ ujal se slova Derek a tentokrát mu do řeči skočil Reid.
„Vidí je jako předměty. Spíš…jako šachové figurky.“ Doplnil Reid Dereka.
„Zase ty šachy.“ Zašeptala jsem s povzdychem a hned jsem tu vzpomínku na kancelář před odletem sem zahnala. Nebyl čas na to myslet.
„Přesně. Dobře…Takže chci zapálit kolej. Kde bych začal?“ souhlasil s námi Gideon a zeptal se a tím naznačil, že máme myslet jako tento náš žhář. Nebo se o to aspoň pokusit.
„V suterénu.“ Ozval se hned Derek.
„Ale proč jsem tedy začal ve třetím patře?“ otočil se Gideon na Dereka a zeptal se ho. Poté se podíval po nás všech.
Hlasité předčítání
