Pozvání na oslavu
Když mě obr Ínemak přivedl do svého temného hradu v Temnovišti, ucítila jsem zvláštní směs strachu a vzdoru. Sál byl potemnělý, jen plamínky loučí tančily na kamenných zdech a vrhaly stíny, které připomínaly přízraky. U obrovského kamenného stolu už seděl král Moran. Jeho přítomnost dodávala místnosti tichou autoritu.
Pokýval na mě na pozdrav,Ínemak se se mnou usadil taky ke stolu a promluvil na mě:,,Dozvěděl jsem se,že jsi byla za Moranem!”
Chytl mě za tváře a zeptal se přísně:,,Co mi k tomu řekneš?”
Pohla jsem ramenem,nic se mi k tomu říkat nechtělo,tak jsem jen odpověděla:,,Co ti k tomu mám říkat?”
Obr zavrčel:,,Moran nás zve na oslavu,na loď,ale po tom,jak jsi mě moc naštvala,bych tě nikam sebou na loď k Moranovi nevzal!”
Moran se na to zasmál a řekl:,,Ale no ták,vždyť jí to odpusť,bude to trochu změna, aspoň se na lodi zabavíte jinak,než tady v Temnovišti! Pořádám kromě oslavy, taky překvapení, vyhlásil jsem totiž výzvu,všem princeznám bojovnicím,který by se chtěly účastnit soubojů o mé srdce a na místo nové královny!Určitě to bude něco moc super,co bude bavit hlavně tebe Ínemaku a ona by to taky měla vidět,co?”
Obr zavrčel na Morana:,,Dobře,sice si to nezaslouží,ale raději ji vezmu sebou,abych ji měl na očích,než aby tu vyváděla zas kdo ví co za mými zády,ani nevíš,jak moc je zrádná!”
Moran na to kývl,řekl:,,Ale vím!Přesto si myslím,že na to,aby musela být věčně někde zavřená,nebo spoutaná ve věži je jí opravdu škoda!”
Obr okřikl Morana:,,Ty se ji nezastávej!Taky by se ti nelíbilo, kdyby tě takto zradila!”
Moran řekl obrovi:,,Ínemaku,tohle už jsme probírali,vzpomínáš,naše sázka!Ty ji prohraješ!”
Tak jsem se zeptala:,,Jaká sázka?”
Obr na to odsekl:,,Žádná,nezajímej se o to a raději se mi tady před Moranem omluv a slib,že nebudeš používat to znamení,slibuj,že mi nebudeš nikam utíkat,hlavně ne k Silverovi a slibuj,že nebudeš svádět Ohyna!Slibuj a hned! Chci to slyšet,jinak tě nevezmu na tu oslavu!”
Zmáčkl mě obr k sobě,až to zabolelo a čekal,co řeknu!Tak jsem řekla:
,,Promiň Ínemaku,slibuju ti že se polepším, ale jen když ty se taky polepšíš!”
To Morana rozesmálo,ne však obra,shodil mě s klínu na zem a hrozivě zařval:,,Co žé?”
Moran vstal a šel mě zvednout se země,řekl obrovi:,,Uklidni se!Řekla ti to tak,jak je to správné pro ni!Něco za něco!Když po ní něco chceš,tak napřed začni u sebe!A teď si zaslouží za odměnu nové šaty,co?”
Smál se pořád Moran,stál se mnou před obrem a obr zařval:,,Nepřibližuj se k ní!”
Moran se obrovi uklonil,řekl:,,Tak se hned tak nezlob,když ti na ni tolik záleží a nechceš ji nadobro ztratit,polev trochu,myslí si,že už nejsi její přítel,jak to teda je?”
Obr na to kývl,napil se s poháru a mávl rukou na Ohyna,který stál u dveří,aby mu dolil pití!Všimla jsem si,že je Ohyn zbitý,to mě porazilo a rozbrečela jsem se,spadla jsem na zem a zakryla si dlaněmi obličej a brečela pro Ohyna,cítila jsem se být vinná jeho utrpením a taky tím,že se mě Moran před obrem zastával a bylo mi tu moc za těžko být! Ínemak se pro mě natáhl a posadil mě zpátky k sobě na klín,řekl už klidněji:
Hlasité předčítání