Povídka

Jak uvařit čaj

Jak uvařit čaj

Návod pro důchodce

 

Jestliže jste si jistí, že máte chuť na čaj, pusťte se do vaření.

1.: Vypněte televizi dálkovým ovladačem, vstaňte a jděte do kuchyně.

2.: Vezměte varnou konvici a napusťte do ní vodu. Konvici položte na stojan a zapněte ji.

3.: Najděte hrníček, ze kterého jste zvyklí svůj čaj pít a umyjte ho.

4.: Podívejte se, do míst, kde si ukládáte čaje a vyberte si sáček, který je vám momentálně nejvíce sympatický. Vynechejte čaje k žaludečním potížím a k pravidelné stolici.

5.: Utřete prach z police a vyházejte všechny čaje, které jsou podle vás již nežádoucí a mohly by místo úlevy přivodit spíše potíže.

6.: Po naplnění odpadkového koše těmito bylinnými hrůzami, vyneste smetí. Jestliže jsou všechny popelnice plné, nenadávejte a najděte v jejich útrobách něco, co by se vám hodilo a co by zároveň uvolnilo místo k vyhození vašich odpadků. Když najdete například krabici na časopisy, kterou sháníte do sklepa, aby se vám tiskoviny neválely po podlaze, máte vyhráno.

7.: Jděte do sklepa a naplňte krabici desetinou z časopisů, které ve stáří hodláte ještě přečíst.

8.: Vraťte se k popelnicím pro odpadkový koš.

9.: Vraťte se do sklepa a zamkněte ho.

10.: Vraťte se domů.

11.: Sedněte si do svého křesla a odpočiňte si.

12.: Po probuzení se snažte vzpomenout si, proč je ve varné konvici voda.

13.: Po nalezení čaje neklejte a zapněte varnou konvici.

14.: Vložte do hrníčku sáček s čajem a hledejte cukr.

15.: Po návratu z obchodu ukliďte nákup a snažte vzpomenout si, proč je ve varné konvici voda.

16.: Zapněte varnou konvici a jděte zjistit, na kolik korun vás výlet do obchodu přišel.

17.: Jděte koupit cukr, na který jste zapomněli.

18.: Po návratu zapněte varnou konvici.

19.: Dejte do hrníčku čaj a cukr a jděte si odpočinout do křesla.

20.: Po probuzení se snažte vzpomenout si, proč je ve varné konvici voda.

21.: Jestliže najdete hrníček s čajem a cukrem, stůjte u varné konvice, dokud nevypne.

22.: Když vás někdo navštíví, nebo když máte na mobilu hovor, po skončení těchto aktivit se vraťte k bodu 21.

23.: Sedněte si do křesla a počkejte, až čaj vychladne.

24.: Po probuzení se snažte vzpomenout si, proč jste si dnes ještě neuvařili čaj.

25.: Po objevení studeného nápoje se nesnažte jej opět ohřát a rychle jej vypijte.

26.: Dalších několik hodin, hledejte dálkový ovladač k televizi.

27.: Po prohledání popelnice se vykoupejte.

28.: Sedněte si do křesla, abyste zjistili, že máte pod polštářkem hledaný ovladač.

29.: Modlete se k pánubohu, abyste již nikdy neměli chuť na čaj

5/5 (1)

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 3 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)

Poslední příspěvky autora:


Noční režim
Četba díla zabere cca 3 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Neobyčejný příběh Ať kdokoliv myslí na cokoliv, všechno se splní
Část I.   Nic z toho, co je kolem mého já, mě nebaví. Obestírá mne nuda a já stále p...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
Kolik je to dní? Kolik měsíců? A kolik let? Čas běží stále rychleji a rychleji, vzpomínky splý...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Zjistil jsem to až na cestě k autobusu. Navyklým způsobem jsem chtěl stále sklouzávající brýle ...
Jmenuji se Marco Ricci a jsem obyčejný obchodník z Janova. Už je tomu pět měsíců, co jsem se na...
Bylo to jen několik týdnů, kdy se svět změnil k nepoznání. Pandemie se šířila rychle a nekontro...
předchozí část zde   III. Hostimil Čajovna Hostimil ležela v zapadlé zatuchlé křivolak...
Zkřehlou zimní krajinou kráčel muž. Cestou mezi poli, ranním mrazem ztuhlou na kámen, prokládanou...
předchozí část zde   IV. Droga Jiří čekal, až se jej na To kultista konečně zeptá. ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
Viry  jsou opravdu velmi inteligentní
předchozí část zde   VII. Vylučovat Pokoj potemněl. Skřek a nářky utichli. Utichl i sm...
Postavila vodu na kávu. Kávu nesnášela, její chuť ji nutila šklebit se, a i když se snažila hoř...
Na římse mi přistála vlaštovka. Malá, raněná, lehká tak, že i vítr si s ní pohrával. Zřejm...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
Už jsou tu zase. Novináři, paparazzi, šťouralové a jiní, kteří mi otravují život. Nemohu jim d...
Pro malého Jiříčka byl tatínek hrdinou, protože v podpažním pouzdře z tvrdé, světle hnědé, v...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
předchozí část zde Natálie Müllerová NEOTVÍRAT! 7. ledna 2001 Už jsou to tři dny, co js...
Probudila jsem se do nového rána. Slunce vrhalo do místnosti rudé odlesky, jako by ho překryly obrov...
předchozí část zde II. Stínohra Celý ten dlouhý den byl absolutně prázdný, nudný, plný jedn...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
0