HURÁ NA HORY !!!, aneb první, ne jediné seznamování s démonem alkoholu.
„Ahoj Míro!“ Pozdravil jsem strýce, který mi právě volá a dle rodičů má na mně lehce negativní vliv. „Co máš na srdci, dlouho jsme se neslyšeli.“
Čau, mám výbornou zprávu „můžeme jet na akci do Malé Úpy, ale je tady jediný zádrhel, musíme vzít s sebou Janu“ odpověděl a zasmál se do telefonu.
„Nevadí, bude udržovat oheň a žvýkat kůže“ dodal jsem a zasmál se také neboť jsem si vzpomněl na minulý výlet s nimi u vody ze kterého utekla pěšky a Míra ji dva dny neviděl což si velmi a důrazně po jejím návratu pěkně vyžral a dlouho byl, jak říkal na černé listině na dlouhou,
velice dlouhou dobu zapsán a vše musel dohnat a odčinit plusovými body, jak se zmínil, které mu Jana za jeho chování a přístup k její osobě průběžně přidělovala a odčiňoval si tak svůj prohřešek který byl v jejím podvědomí nesmazatelně zapsán.
„Co se děje a jak to bude vypadat?“ Zeptal jsem se.“ Nic se neboj, vyjednej si to doma a sbal se v pátek vyrážíme ve čtyři abychom tam byli v čas s Jankou si poradíme, je důvěřivá a něco nám určitě spolkne“
vyhrkl ze sebe Míra a byl rád, že ho „stihačka“ jak říká, když ho neslyší nezaregistrovala a výlet o který usiluje mu hned v jeho zárodku uskutečnění nezatrhla pro podezření ze skrytých úmyslů které by bylo možno rozpoznat v horlivosti s jakou ho organizuje a už nemluvím ani o tom,
jak neskrýval nadšení s odjezdem na hory za čerstvým, mrazivým vzduchem, pro který by leckdo udělal maximum a on to velice dobře skrýval pod rouškou upevňování našeho chatrného zdraví,
jemuž už nemůže pomoci nic jiného než horský, všeobecně uzdravující vzduch, za kterým prostě musíme vyjet, aby naše tělesné schránky nestrádali jeho absencí.“ Vezmi televizi abychom tam nechcípli,
když bude počasí na hovno, lyžování je fajn ale musí na to být podmínky je přece jen brzo aby bylo spousta čerstvého sněhu který je zárukou radovánek na svahu i pod ním.“ Podotknul jsem důrazně.
„Jasný vše balím a zítra jedem“ odvětil s připomínkou abych ubezpečil rodiče, že se jedná o naprosto standartní výlet, který nenaruší mou letitou výchovu, kterou se na mně dopustily v přesvědčení, že udělali maximum k mému zdravému a bezpečnému vývoji osobnosti s čímž obávaný a ze zkušeností ne příliš dokonalý přístup strýce nemůže otřást, poté rázně zavěsil.
Už jsem se těšil, rodiče nebyli proti po všech ujištění ode mne i od Míry, kterému moje ne příliš důvěřivá matka zavolala, aby se ujistila, že na mé osobě nedojde k jakékoli újmě jak na duchu tak na těle a ujištění jejího bratra, že se nemůže nic stát ji uklidnilo natolik,
že s tímto výletem bez jakýchkoli pochyb souhlasila a div mne nepřemlouvala abych opravdu chtěl jet,
protože si s naprostou důvěřivostí myslila že můj znuděný,
a ne příliš nadšený výraz nasvědčuje tomu,
že se mi opravdu nechce strávit několik dní na horách se strýcem a jeho přítelkyní. „Míra, ten je spolehlivý a tvých šestnáct let je akorát na společný výlet s ním na čerstvý, provoněný vzduch mrazivým počasím, který horská chata nabízí a tobě to jen prospěje“
Hlasité předčítání
