Biografie

Fakt introvert

Ke každému z nás se pojí nějaká minulost a nějaké vlastnosti. Jak říkaly babičky: „Někdo je malej, někdo velkej, tlustej, tenkej, hezkej, míň hezkej, hodnej, míň hodnej…“ Stejné pravidlo platí u aut, že existují na světě hezký a míň hezký automobily. No a pak si to tady na tom světě už dvacet pět let chilluju já. Introvertka s okulárama tlustýma jako optická čočka. Údajně s křivýma a plochýma nohama, dřívější srdeční arytmií, vypadající mladší, tak na patnáct, a čekající na opravdovej vztah plný lásky a na velké štěstí. Že se určitě aspoň někdy prosadím na tu naši malou scénu, aspoň literárně. Vždycky jsem si psala, už odmala, a navíc mě to uklidňuje a dopomáhá mi to k větší psychické pohodě. Pro mě se stalo zaručeným receptem na bolavé srdce psaní, jen tak, pro sebe, zatím do šuplíku, a taky poslech hudby. Hezky sluchátka a hodit se do takové té pohody, kdy nic neřešíte, jen si poklidně datlujete na kompu a nic vás netrápí. Taky jsem si tohle zadala jako činnost na denním pořádku, protože jsem zažila několik hodně věcí, o kterých nechci mluvit, a radši se z nich vypíšu. Dám to na papír nebo na nějaký portál a tam to zůstane. Je to stoprocentně účinnější, než se stále utápět ve sračkách. S prominutím.

A teď konečně k tomu, aby se název tohoto příběhu fakt stal výstižným. Například, když jsem si měla hrát s ostatními dětmi, jako třeba ve školce, nebo někde venku, na hřišti nebo u babičky, tak jsem se do toho nikdy nijak zvlášť nehrnula. Ve školce si prý ostatní děti hrály pohromadě a já jsem údajně seděla někde v koutku s hračkami. Taky když jsme třeba ve škole měli pracovat v týmu, s lidmi, které navíc neznáme, nebo když jsem měla někam něco odnést, nebo tak, a byli u toho cizí lidi, nebo aspoň trochu cizí, a to nešlo o podrobnosti.

Jen tímto chci říct pravou podstatu slova Introvert. A to tak, že to shrnu. Jednoduše: mezi (cizími) lidmi jsem se vždycky cítila nesvá. Teď už se to zmírnilo.

Příště se o tomto tématu dozvíte více. Pa.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Sidonie Lenerová

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
Pam  pam   pam pam na vlakovém nádraží jaro připomíná nám krásou sluch se vydraží Mů...
Poslouchám šum ospalého lesa, vnímám zář měsíce a hledím na nebesa. Kouřím ze své staré d...
Kdo mi co dluží a kdo nedluží? Hoří západ v kaluži vztahů. Hasíme malé velké požár...
Neustále hledím na kurzor, problikávající na bílé stránce. Ta zář mě oslňuje, jako bych hled...
Když člověk nemá pro koho žít, ztrácí naději, nemůže o ničem snít. Stává se z něj zklam...
Díval jsem se jí do očí a nemohl jsem se od nich odtrhnout. Viděl jsem v nich celou její osobnost,...
Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...
Častý lety ze dveří maj světlý stránky Vyhřejvám se v popředí jen za stylový známky Plný sc...
[embed]https://www.youtube.com/watch?v=OBN9foYBW9g[/embed] Autoři Josef Stráca Ilko a Richard Bob...
V cigaretách byl   pravý tabák
Chodila jsem na maturáky, přesněji řečeno jsem navštívila jeden, a to sice ten svůj, kde jsem tan...
Často kráčím zšeřelým městem. Sama. Chodím pomalu, beze spěchu. Mnohdy ani nevím, kam mám nam...
  má tělo rysů vlažných - ta stála by mi za hřích - Však odsekla jen „nazdar!“ a hříc...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kdo jsi? V mém stínu se skrýváš. Svou přítomnost jen mně netajíš, Když příběhy tiše mi...
V nejisté době přimknu se k tobě... Na drakobijce budeš si hrát, každá dravá hlava zažij...
Oči srdci napoví, to však mlčí – nemluví. Je němé od té doby, kdy on plakal pro ni. I on...
S pokorou žádám odpuštění, od někoho kdo byl tu, je a přitom už tu dávno není.   ...
Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk, jakmile promluvím, lidé otáčej se zády. Víra ...
  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
Brzy za studeného únorového rána se mnich Řehoř probudil do dalšího deštivého dne. Bohužel mus...
Chodila jsem na maturáky, přesněji řečeno jsem navštívila jeden, a to sice ten svůj, kde jsem tan...
Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve v...
  Uvidět pochopit a pak hned zapomenout, vědět proč a do jakých koutů, nás to naše touhy...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Einstein a Otík   Einstein: Mohu si přisednout mladíku? Otík: Já nechci k Turkovi. Einstei...
V cigaretách byl   pravý tabák
0