Biografie

Fakt introvert
Četba díla zabere cca 2 min.

Ke každému z nás se pojí nějaká minulost a nějaké vlastnosti. Jak říkaly babičky: “Někdo je malej, někdo velkej, tlustej, tenkej, hezkej, míň hezkej, hodnej, míň hodnej…” Stejné pravidlo platí u aut, že existují na světě hezký a míň hezký automobily. No a pak si to tady na tom světě už dvacet pět let chilluju já. Introvertka s okulárama tlustýma jako optická čočka. Údajně s křivýma a plochýma nohama, dřívější srdeční arytmií, vypadající mladší, tak na patnáct, a čekající na opravdovej vztah plný lásky a na velké štěstí. Že se určitě aspoň někdy prosadím na tu naši malou scénu, aspoň literárně. Vždycky jsem si psala, už odmala, a navíc mě to uklidňuje a dopomáhá mi to k větší psychické pohodě. Pro mě se stalo zaručeným receptem na bolavé srdce psaní, jen tak, pro sebe, zatím do šuplíku, a taky poslech hudby. Hezky sluchátka a hodit se do takové té pohody, kdy nic neřešíte, jen si poklidně datlujete na kompu a nic vás netrápí. Taky jsem si tohle zadala jako činnost na denním pořádku, protože jsem zažila několik hodně věcí, o kterých nechci mluvit, a radši se z nich vypíšu. Dám to na papír nebo na nějaký portál a tam to zůstane. Je to stoprocentně účinnější, než se stále utápět ve sračkách. S prominutím.

A teď konečně k tomu, aby se název tohoto příběhu fakt stal výstižným. Například, když jsem si měla hrát s ostatními dětmi, jako třeba ve školce, nebo někde venku, na hřišti nebo u babičky, tak jsem se do toho nikdy nijak zvlášť nehrnula. Ve školce si prý ostatní děti hrály pohromadě a já jsem údajně seděla někde v koutku s hračkami. Taky když jsme třeba ve škole měli pracovat v týmu, s lidmi, které navíc neznáme, nebo když jsem měla někam něco odnést, nebo tak, a byli u toho cizí lidi, nebo aspoň trochu cizí, a to nešlo o podrobnosti.

Jen tímto chci říct pravou podstatu slova Introvert. A to tak, že to shrnu. Jednoduše: mezi (cizími) lidmi jsem se vždycky cítila nesvá. Teď už se to zmírnilo.

Příště se o tomto tématu dozvíte více. Pa.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Sidonie Lenerová

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Našeptává slůvka tklivá, o tom jak je těžké býti, o tom jak je krása pomíjivá, když n...
HURÁ NA HORY !!!, aneb první, ne jediné seznamování s démonem alkoholu. „Ahoj Míro!“ Pozdrav...
Polámané stonky květin, Ohořelá svíčka na oltáři, K cíli zbývá jen pár setin, Hlav...
V cigaretách byl   pravý tabák
Chodila jsem na maturáky, přesněji řečeno jsem navštívila jeden, a to sice ten svůj, kde jsem tan...
Chodím do práce, kde mi spousta lidí, nebo spíš lidé z vedení, ať už na dílně, tak na firmě, ...
Krávy na pastvě
Ráda pozoruju z voňavé slunečné stráně pastvinu u lesa a na ní stádo krav. V tom soustř...
Stín to nevzdává Další příběh začíná podobně jako ten minulý – já a ten ve stínu v podk...
  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
Jen uletět někam kde svobodná můžu být kde myšlenky neznamenají nic kde svoje srdce můžu ...
ai generated, woman, silhouette, night, city view, lights, moon, model, beauty, attractive, style, exposure
Snívať nie je hriech, na lásku musí mať človek pech. Snívať nie je zakázané, no karty nám s...
NEPLAKEJ Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen, na řasách v přítmí šera v...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
2. Nedovtipy   Když se Jarka s Jindrou ocitli v Nedovtipech, nemohli nikde najít žádnou hos...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

HURÁ NA HORY !!!, aneb první, ne jediné seznamování s démonem alkoholu. „Ahoj Míro!“ Pozdrav...
Klub literátů   Celý život píši do šuplíku. Básně, písně, povídky, pohádky, divadeln...
Doba a doteky černých brýlí Mizerný kafe v nonstopu V sobotu Ve tři čtvrtě na šest Jsem v to...
Oči srdci napoví, to však mlčí – nemluví. Je němé od té doby, kdy on plakal pro ni. I on...
Chodím do práce, kde mi spousta lidí, nebo spíš lidé z vedení, ať už na dílně, tak na firmě, ...
Chodila jsem na maturáky, přesněji řečeno jsem navštívila jeden, a to sice ten svůj, kde jsem tan...
Tam uprostřed mostu přes zrcadlení krásy hvězd vyrostl ze smogu a prachu cest Duch s konturou led...
V cigaretách byl   pravý tabák
„Leo, jsi připraven?“ Zeptal se mě Birman. „Ano.“ Odpověděl jsem a znovu se zamáčkl víc...
Když tě hlava z lidí bolí, když tě někdo z rodné vsi pomluví, je tu les. Pomáhá odvanout ...
  S Agnes jsme se poznaly, když mi byly 3 roky. Nastoupila jsem tehdy do mateřské školky, celá...
Bába z balkónu mě odhání, že vedle Strkám klíče, do hajzlu, proč se ohnul Tak druhej, hotovo, v...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
Alexandra se probudila časně zrána. Slunce ještě nestačilo vyjít, dá-li se zbytku naší největ...
Bylo smutné ráno někdy ke konci měsíce září. Bylo ještě docela teplo, ale už bylo cítit, že ...
0