Kavárna zlámaných srdcí
1. Maličký stolek, uprostřed lokálu,
špatné je všude kolem, dobrého pomálu,
ve zdech spí zakleté, zbytečky duší,
zakleté na věčnost, aniž to tuší……
2. Vrchní má paměť, jak nikdo jiný,
ví jak to chodí, vinný nevinný,
co bylo první, kdo koho sváděl,
kdo si s tím začal, anděl či ďábel….
3. Tady se řeší ano a možná taky ne,
Amor si bere volno, teď si odpočine,
daleko od pevniny a blízko na ostrov,
nespatří jeho oči jizvy od ostrých slov….
4. Ponuré světlo bliká, nad smutným stolem,
jako když dojde dech, pár metrů pod vrcholem,
tady jak na hanbě, smutně se slova krčí,
a starý větrák jen si monotónně vrčí….
5. Číšník už zamknul sál, skloní se nad podlahou,
vyždímá myšlenky, které mu táhnou hlavou,
vytře pár vzpomínek, nezbude vůbec nic,
za rohem vysype,
pár srdcí do popelnic………….
Hlasité předčítání