Stříbrem a zlatem rakev je třpytivá,
přijímá tělo ve vřelém objetí.
Duše po bohatství v životě dychtivá,
není již více v mocenském zajetí.
Kosti starých dnů v tichosti spí,
na hrobě tančí hravě noční můry.
Jméno už nikdy nikomu nepoví,
nezanechal po sobě poslední vůli.
Teď po smrti krví kniha se píše,
vzbudila k životu nové, čisté sémě.
Snad nepůjde vstříc další kruté pýše,
svádící pokoru jasně a temně.
Hodiny měkkou, teplou zem hloubí,
ručičkou vzezření hrobníkovy lopaty,
koloběh času se s nimi snoubí,
ke každému smrt napřahuje pařáty.
Hlasité předčítání