Hebký, bílý králíček skáče si po světě,
já jsem příliš dlouho na veganský dietě.
Ucítil jsem jeho sladký pach,
probouzí se ve mně masový vrah.
Číhám tam potichu, sliny už kapou.
Blíží se králíček, ouška mu klapou.
Natáhnu ruku, mrkev v ní držím,
čapnu ho za krkem – kalhoty pruží.
Rybičku v kapse mám, vystřelí nožík,
krev stříká z očíčka, wow je to boží!
Střevíčka vylézaj, oči z důlků visí,
bílá srtst králíčka s krví se mísí.
Rty celé od krve olíznu jazykem.
Ta malá vraždička bude mým zlozvykem.
Žaludek zaplněn jen zpola mám,
jakýpak zvířátko si teďka dám?
Vraždění králíčků, to už mi nestačí,
za domem vykopu masový hrob.
I lidský tělo mi na noži zatančí,
paničky, chudina i městskej snob.
Mám rád vůni tvý kůže, žaludek hřej,
když můžeš hřát.
Trochu mi hráblo, ale to nevadí,
s masem už navždy budu si hrát.
KrálíčekČetba díla zabere cca 1 min.
Hlasité předčítání