„S kým mluvíme jako první?“ zeptal se Hotch a podíval se na JJ.
„S děkankou studentů, Ellen Turne.“ Odpověděla JJ, aniž by si to jméno přečetla. Tohle si pamatovala.
V kampusu:
Po přistání jsme nasedli do připravených aut a jeli ke kampusu. V každém autě byla GPS, takže jsme díky ní trefili na místo, aniž bychom bloudili. V autě, kde jsem byla s Teressou, Reidem a Derekem. Takže jsem seděla vzadu s Teressou a Reid s Derekem vpředu. Derek řídil. Naštěstí nikdo nic neříkal, takže v autě panovalo ticho. Byla jsem za to ráda. I za to, že sem nemusela být v autě s Hotchem.
Když jsme vystoupili a blížili se do kampusu, kde jsme se měli sejít s děkankou Ellen Turne. Gideon, který šel, jako první se zastavil a otočil se na nás.
„Žádné odznaky. Nechci, aby si všimli naší přítomnosti. Hlavně aby si toho nevšiml náš žhář, že byla povolána FBI. Chovejte se jako burani.“ Zarazil se a každého z nás si prohlédl. „Tak se aspoň tvařte normálně.“ Rezignoval, když mu došlo, že to asi nepůjde podle jeho představ. A poté pokračoval v cestě.
„Jak to myslel? Burani?“ kroutil nad tím hlavou Derek.
„Derek, být nenápadní.“ Trochu jsem se zasmála, jak málo Gideona chápe.
„Ale u některých to půjde těžko.“ Zašeptala Teressa tak, že jsem jí slyšela. Obě jsme se podívali na Hotche, protože on z nás všech na první pohled opravdu vypadal, jako agent FBI i bez průkazu či odznaku. Poté jsme šli za Gideonem.
V kanceláři nás přivítala vysoká žena, která byla formálně oblečená, ale že by představovala děkanku kampusu, to se zase říci nedalo.
„Zajisté bych, jsem se ráda s vámi seznámila za jiných okolností. I tak vítejte.“ Po představení se ujala slova děkanka. „Toto je požární inspektor Zhang.“ Všichni jsme si podali ruku z požárním inspektorem ruku.
„Dnes ráno, oddělení chemie nahlásilo, že se z jejich laboratoře ztratilo několik lahví, kde byly vysoce hořlavé chemikálie.“ Oznámil nám požární inspektor. Došlo nám, že to není dobré znamení.
„Jsem připravena tento areál evakuovat.“ Přidala se děkanka s tím, co chce udělat.
„To by nebylo moc dobré rozhodnutí.“ Promluvila jsem, ale poté co se děkanka na mě podívala, se slova ujal Gideon.
„Agent Taylor má pravdu. Tím evakuujeme i žháře. Případ se tím nevyřeší a my tu končíme. Co se sem studenti zase vrátí, tak žhář začne znovu.“ Vysvětlil Gideon, jak jsem to myslela. Sama bych to taky tak řekla, ale Gideon byl v tuto chvíli šéf.
„Hotchi, Gideone, počkejte chvíli.“ Ozval se Reid, na kterého jsme se všichni podívali. „Říkal jste, že se dneska ztratily chemikálie. Psali jste, že jeden požár byl zapálen motorovou naftou, která se ztratila ze zařízení v areálu. Jak dlouho poté byl požár založen?“ zeptal se Reid, a mně došlo, kam tím směřuje.
„V ten samý den.“ Odpověděla děkanka.
„Pokud se drží vzoru…“ ujala se slova Teressa.
„Tak by měl být oheň založen už dneska.“ Dokončil větu za Teressu Derek. Otočila jsem se na ostatní.
„Dveře byly zavřené. Matthew Rowland a jeho spolubydlící sledovali, jak se klika otočila, ale dveře se neotevřely. Takže žhář či žhářka se nemohli dostat dovnitř. Proto vzal benzín z kanistru a nalil obsah do pokoje přes dveřní škvíru. Tím pádem ten oheň nemohl nebo nemohla vidět. Ale křik Matthewa Rowlanda ano. Jenže ne moc dlouho. Musel či musela rychle odejít, aby nebyl či nebyla objevena či objeven. Jenže tohle mi nedává mysl.“ Řekla jsem, že tomuto jednání našeho pachatele či pachatelky nerozumím.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Nápad zapojit vlastní postavu do známého týmu z Myšlenek zločince je skvělý způsob, jak prozkoumat oblíbený svět z nové perspektivy. Zápletka se sériovým žhářem na univerzitě působí jako klasický a nosný případ, který dává prostor pro zajímavé profilování. Pro příště by bylo fajn zkusit do případu vnést nějaký nečekaný, čistě tvůj originální prvek, který text odliší od běžné epizody seriálu.
Atmosféra – ★★★☆☆
Velmi dobře se ti podařilo zachytit typickou dynamiku týmu a profesionální náladu během letu, čtenář si snadno představí, že sleduje skutečný díl. Osobní linka mezi hlavní hrdinkou a Hotchem vnáší do příběhu příjemné napětí, i když přechod k pracovní rutině je pak trochu moc rychlý. Zkus se více zaměřit na popisy prostředí a vnitřní pocity hrdinky, aby scény nepůsobily jen jako přepis dialogů, ale skutečně čtenáře pohltily.
Provedení – ★★★☆☆
Text je plynulý, děj rychle odsýpá a dialogy posouvají vyšetřování logicky kupředu. Stylistiku však trochu brzdí opakování slov (např. neustálé ‘či žhářka’) a občasné krkolomné věty, které by si zasloužily uhladit, aby zněly přirozeněji. V textu se objevují pravopisné chyby a překlepy, na ty si dej pozor, ale nenech se jimi odradit – doporučuji si po sobě kapitolu přečíst nahlas, to ti pomůže vychytat rytmus i drobné nedokonalosti.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi slibný fanfiction příběh, který potěší každého fanouška kriminálek a profilování. Máš dobrý cit pro to, jak vystavět vyšetřovací linku a jak nechat postavy logicky spolupracovat. Pokud zapracuješ na uhlazení stylistiky a prohloubení popisů, tvé psaní se posune o obrovský kus dopředu. Jen tak dál, máš skvěle nakročeno a rozhodně v psaní pokračuj!