Zděšení
Ten smích mi zněl ještě dlouho v uších i to co řekl, ale nečekal, co já na to, normálně mě chytl a hodil přímo tam, do slavnostního sálu, mezi ostatní dobře se bavící, netrvalo to dlouho, když smích a hlasy všech utichly a bylo najednou hrobový ticho! Všichni se na mě dívali, jako na zjevení, nebo jako na strašidlo? Kdybych mohla, tak hned a okamžitě zmizím! Ale nešlo to! Tony se vzpamatoval jako první, šel mě zvednout ze země a obdivně prohlásil: „Hmm, tak tohle se jen tak nevidí, vážně hezký překvapení večera! Zaslouží potlesk, né?“
Začal tleskat, ale nikdo jiný se k němu nepřidal, Tony mě přivedl ke stolu a řekl: „Když už je tady, tak si s námi taky připije, aby jsme zapili ten prvotní šok! To se ti zase povedl vtípek, Alex by měl radost, až mu tohle povyprávím, bude řvát smíchy! Co?“
Nik na to vyřízeně řekl: „Tony prosím, odveď jí odsud!“
Krista hned: „Proč by ji měl odvádět zrovna Tony, ať jí vyprovodí někdo jiný!“
Rogas řekl: „Uklidněte se, já to s ní vyřídím!“
Šel ke mně chytl mě za paži a odváděl mě ven, slyšela jsem jak se ostatní začali dál bavit, Rogas mě vlekl zpátky na horu do podkroví a byl moc překvapený, že je pořád zamčený a nechápal! Měl najednou divně zastřený pohled, shodil mě na zem a zařval:
„Jak je tohle možný, to mi vysvětli, kdo tě odsud pustil a kde jsi vzala ty šaty?“
Šel si stoupnout k oknu a opřel si o sklo čelo a stál tam tak nehnutě, jako by tam snad zkameněl, vstala jsem a šla k němu tak blízko, abych na něho dobře viděla. Měl zavřený oči a vypadal, jako by tam tak usnul! Dotkla jsem se jeho tváře a zašeptala:
„Rogí, prosím už se nezlob a odpusť mi to, chtěla jsem se tam jenom na chvíli podívat! Nevěděla jsem, že se tak vyděsí!“
Rogas se na mě podíval a řekl: „Ale věděla a moc dobře! Neříkal jsem ti, abys dolů nechodila? Jsi ty normální? Už s tebe fakt nemůžu!“
Zhroutil se do křesla, seděl tam a schoval si hlavu v dlaních!
Slyšela jsem smích a šepot a dostala jsem strach, zeptala se ho: „Rogí ty to neslyšíš?“
On se na mě unaveně podíval a odpověděl: „To je jen průvan!”
Zvedl se s křesla a řekl: „No nic, vypadneme odsud! Ty půjdeš hezky domů a já půjdu už k sobě spát a žádný hlouposti! Jasný? Už toho mám dneska dost!“
Rogas mě táhl z domu a u mostu se zastavil, řekl: „Tak dobrou a doufám, že tě vidím naposled!“
Otočil se a odcházel. Loudala jsem se parkem a nočním městem v bílých závojových šatech, jako nějaký přízrak, nebo jako nevěsta bez ženicha? Asi se mi chce tam jít zpátky! Asi to, co jsem minule brala za ukončení a usmíření minulosti v tom domě, konec ještě nebyl, co tam teda ještě mám?
Vrátila jsem se k tomu domu, pořád se v hlavním sále ještě slavilo, hrála tam hudba a oknem bylo vidět, jak je tam veselo! Někdo vyšel ven z domu, tak jsem se schovala za sloup a protože nechal otevřený vchodový dveře, tak jsem tam znovu vešla! Slyšela jsem, jak se Nik loučí a říká: „Taky se s vámi rozloučím, už půjdu spát! Tony už dost s tím pitím! Kristo dohlédni na něho, aby už nepil! Nechci tu mít zas žádné výtržnosti, tak dobrou noc!“
Nik vyšel ze sálu a šel pomalu a unaveně nahoru do schodů, pak jsem slyšela jak otevřel dveře a šel do svého pokoje a zavřel a taky zamkl.
Hned na to vyšli ze sálu další lidi, loučili se s Tonym i s Kristou a odešli s domu, Krista Tonymu řekla, že je unavená a aby s ní šel taky už spát, tak taky odešli nahoru do svého pokoje a v sále se asi už uklízelo, vyšla jsem s pod schodů, kde jsem se schovávala a přemýšlela, kam bych měla jít? Napadlo mě jít do Alexova pokoje, když je pryč, tak v jeho pokoji určitě nikdo není! Tak jsem vyšla schody a zamířila ke dveřím Alexova pokoje a vešla jsem dovnitř. Pokoj byl prázdný a bez Alexe takový opuštěný, lehla jsem si na Alexovu ustlanou prázdnou postel a zaspala tam!
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Koncept snového světa s vracejícími se postavami a vlastní vnitřní logikou je velmi originální a připomíná temnější verzi Alenky v říši divů. Zápletka s propastí a následným zjevením na oslavě ve starých svatebních šatech má skvělý dramatický náboj. Je vidět, že máš obrovskou fantazii a nebojíš se ji naplno využít.
Atmosféra – ★★★★☆
Text výborně zachycuje chaotickou a nepředvídatelnou povahu snů, kde se plynule střídá temná fantasy s až komickými situacemi. Scéna se stínem a oblékáním zapomenutých svatebních šatů má krásně mrazivou, gotickou náladu. Emoce postav, zejména Rogasovo zoufalství a tvá snová zvědavost, jsou velmi uvěřitelné a čtenáře snadno vtáhnou.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má velmi svižné tempo a čte se jedním dechem, dialogy působí přirozeně a posouvají děj kupředu. Stylistiku však trochu sráží nadužívání vykřičníků na koncích téměř všech vět, což text zbytečně ‘překřikuje’ a ubírá na údernosti skutečně vypjatým momentům. Dej si také pozor na pravopis, zejména na častou záměnu předložek ‘s’ a ‘z’ (např. ‘z propasti’, nikoliv ‘s propasti’), ale nenech se tím odradit, tvůj vypravěčský hlas je silný a obsah čtenáře strhne.
Celkové hodnocení:
Tvé vyprávění má neuvěřitelné kouzlo a obrovskou dávku fantazie, která čtenáře baví od první do poslední stránky. Snová logika příběhu funguje skvěle a postavy mají jasně dané charaktery, což u amatérských textů nebývá samozřejmostí. Pokud zapracuješ na zklidnění interpunkce a doladíš základní gramatiku, tvé texty poskočí o obrovský kus kupředu. Pokračuj ve psaní, máš v sobě přirozený talent a tvé světy stojí za prozkoumání!