Poezie

Zrození

 

Zrození

Vaječník, vejcovod,
A děloha, lidský plod.
Soustava, co život rozdává.
Děloha, co lidstvo podává.

Uvnitř každé ženy se skrývá.
Vejcovody a v nich pár vajíček zbývá.
Kolem plavou víly bílé jako sníh.
Jsou jedinečné, ještě nechutná jim líh.

Jedna víla se chytí, s vajíčkem propojí.
V něm se zahnízdí, mocí se opojí.
Já chci tohle vidět na svůj zrak.
Jak víla přestaví vejce na zázrak.

Malý lidský jemný tváře po otci.
Ruce po matce, slzy, štěstí na líci.
Je v ní vidět láska těch dvou lidí.
Co se měli rádi.

Vyšlo jim to spolu, jen se pomilovali.
Víly se rozlétly té ženě do břicha, aby usilovaly.
O vládu, nadvládu, jeden talent posílil samce motýlí.
Venuše do vínku řekla že holčička se narodí.

 

(zdroj obrázku Pinterest.com)

2.34/5 (2)

O autorovi

Aneta Fuková

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
2.34/5 (2)

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
2.34/5 (2)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
Dlouho jsem tě neviděl. Odcizení je pro mě osvobozením. Žádná moudra jsem od tebe nikdy nes...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
Proužek světla v tmavém lese, kde se ozvěna za hlasem nese. Tam jest místo mezi stromy, kde pást...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
Podběl   Skromný a nenáročný na jalové hlíně vyvážce, či na příkopu podle sluneční z...
Podzim je potvora zároveň nádhera. Noci moc dlouhé, nahodit chill a pohoda. Občas je dobrý držet...
Čeho si na sobě cenit? Za co si pochvalu dát? Chtít se zkusit změnit? Nastolit si nový řád? ...
život je zábavný. šťastný i bídný a vlastně takový jaký si uděláš - můžeš žít s...
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ - vím totiž že víš t...
Vyplul dřevěný koráb časně z rána na vlnách se houpá jak hejno kačen na rozvášněném mo...
psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
Vtiskl se dávno a hluboce   Zakotvil dávno a pevně   Prostoupil dávno ...
Jen uletět někam kde svobodná můžu být kde myšlenky neznamenají nic kde svoje srdce můžu ...
Na hlave kapuce Venku dest Pod botama blato Blato jenz se vtira do bot Tetovana ruka po dodeku kapek ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jen tak se brouzdat ranní rosou ještě než dorazí zubatá s kosou. Jen tak se procházet tou l...
Probíhá někdy skrytě. kdosi po tajnu spřádá sítě a přeje si chyť se chyť. Už vím- chytit...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
Můj život se scvrkl na opilost a bezzubý chtíč místo očí střelky kompasu hledají sníh - ...
Zajíc   Když v noci mrazy uhodí a hvězdy jiskří na nebeské báni tiskátky tlapek zajíc ozd...
Tvé oči, jako oči laně, teď uplakané jsou. Tvé rty něžná červeň třešní ve větru chv...
Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
Do války žene vojíny skří-pějici zvuk Trumpety Fanfáry pro: v minulosti padlé I pro: v budo...
Vyplul dřevěný koráb časně z rána na vlnách se houpá jak hejno kačen na rozvášněném mo...
Ve hvozdu plného bonsaí a klečí zůstávám vkleče při tiché modlidbě odříkavajíc Ódu na ...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
vracím se vlakem sám z prahy zpět do brna – každej tam koho znám mě trochu odrbal… však o č...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
0