Poezie

Niva

Autor: Mike Ekim

Pasáčku ve mně utajený

Uši máš nastraženy

A v nich nic než bekot ovcí vedrem unavený

Šelest trav třoucích se o sebe

V podivném, neskutečném rozhovoru

Stratokumuly opanovaly nebe

A já je švihám proutkem, aby se napásly

Vzpomínky kráčí račím krokem

Zaháním je do ohrady

Zavírám vrátka na závoru

Slunce nesvítí a hvězdy vyhasly

Už zase myslím na milióny věcí

A stejně myslím jenom na tebe

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Mike Ekim

Mike Ekim - jaderný fyzik, matematik, programátor, překladatel, fenomenální kytarista, ale také pražský bohém a hospodský povaleč. Mohli jste jej denně zastihnout v některé ze smíchovských hospůdek (nejčastěji U Buldoka), jak tam sedí nad knihou (většinou nechutně odbornou), nebo ještě častěji se sešitem a tužkou, tvoříc básně, povídky, náčrty románů. Mike Ekim zemřel mlád. (Při jeho životosprávě není divu.) Jeho dílo ale žije dál.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Až za úsvitů v údolí, kde si smutek dovolí, tiskne ve své dlani měkce dva malinké lesklé sk...
Sobotní chvilka poezie napsaná svépomocí S litrem vína v krvi, k recitaci na prahu noci. Být s ...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
Po hladině stýskání splývám s tvými slovy v nádechu hřejivých vod souzním v tónech bar...
animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
Jsi moje největší láska, co mé rty překrásně laská. Jsi moje snová realita, já v tvé náru...
Popraskaný dráp vlhkostí a solí, po modrých rtech přejede a správný cíl volí. Zakalené oči ...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
Nech promluvit ten čistý cit a neměj z toho strach. Nepozná-li duše klid, láska obrátí se v pr...
Za každý pohled do očí plných slz, přidávám si do bot, dobrovolně, a s vůní tragédie dva...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
Den se dostal ke konci, měsíc svítí do noci. Na nebesa hledím, moře hvězd vidím. &nbs...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Žena borovice [spacer height="14px"] Vydal jsem se s pilou, uříznout si ženu. Rozhodl js...
Aralova smrt   Vytáčím číslo s velkou slzou v oku. Prsty se třesou, ruka nechce stát. Jak...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
Vůní lučního květu hlavu tvou ti spletu. Pod okny s ním budu stát, tiše řeknu: mám tě...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
Od soumraku do úsvitu pavoučí síť v srdci pletu. Kapka vody na ni padá, srdce mé tě stále hl...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
A co my dva uprostřed těchto dní? Kdy uvidím zas zářit Tvé oči jinak než slzami? Kdy zas usly...
V krajině kde nic nebolí kde se láska rozprostírá kde vše živé spokojeně dýchá tam se utí...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
Nechat lásku jít a nebýt ji hoden. Věčně tiše snít, život nemít zhojen. Smířit se a za...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
Jsi žár co spálil všechna proti
Po hladině stýskání splývám s tvými slovy v nádechu hřejivých vod souzním v tónech bar...
nech lásku být. znít. doznít v horečce sobotní noci. už končí s hodinou pozdní - mám ...
0