Poezie

Niva

Autor: Mike Ekim

Pasáčku ve mně utajený

Uši máš nastraženy

A v nich nic než bekot ovcí vedrem unavený

Šelest trav třoucích se o sebe

V podivném, neskutečném rozhovoru

Stratokumuly opanovaly nebe

A já je švihám proutkem, aby se napásly

Vzpomínky kráčí račím krokem

Zaháním je do ohrady

Zavírám vrátka na závoru

Slunce nesvítí a hvězdy vyhasly

Už zase myslím na milióny věcí

A stejně myslím jenom na tebe

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Mike Ekim

Mike Ekim - jaderný fyzik, matematik, programátor, překladatel, fenomenální kytarista, ale také pražský bohém a hospodský povaleč. Mohli jste jej denně zastihnout v některé ze smíchovských hospůdek (nejčastěji U Buldoka), jak tam sedí nad knihou (většinou nechutně odbornou), nebo ještě častěji se sešitem a tužkou, tvoříc básně, povídky, náčrty románů. Mike Ekim zemřel mlád. (Při jeho životosprávě není divu.) Jeho dílo ale žije dál.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
Měla jsem sen, který mi nedá spát. Já slyšela hlas jen, který budoucnost dal mi znát. Věc vša...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
Zas chceš věřit v lásku a dávat ji šanci, tak jdi s úsměvem, když vyzve tě k tanci. Jsi t...
S trochou ironie   Měla na punčochách díru a já přece ji měl rád neměla ráda manikýru...
Smutek? Ne Zaskřehotání mezi kopretinami Držíš v ruce krabičku s úhlednými kapitálkami...
Řekni, co se ukrývá... v jedné malé pralince v černé notě na lince ve psaníčku mamince a v oč...
Jsi tu se mnou, ač necítím tvůj dech. Jsi můj a neseš mě na křídlech. Jsi čistá duše prost...
Fialky pěstěné v záhonu pod indigem vonícími fontánami, jejichž třpyt zalyká se, jako ...
Tvé šrámy na duši nevyléčí žádní lapiduši ...
Cesta je jako horská dráha ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Všechno tady je a není právě končí žití bál Rozbití a polámaní táhneme tu káru ...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Mít tě blízko a slyšet tvoje srdce bít. Usmát se, pohladit, ústa tvá něžně políbit. Být ve...
Vidím ruce zkoumající mé křivky.  Slyším mojí vášeň pronikat ven. Cítím tvůj jazyk  ...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
Ptáček   V rozbitých střepech starého okna zahlédl jsem  ptáčka. Nepřil...
Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
U vysokoškolských kolejí stojí jedna dívka, smutná zdá se, však nepláče a nenaříká. To...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
Ve stínu akátu dvě oči z plakátu podobné smaragdu - vzpomínka na Magdu. [spacer height="...
Nad Černým mořem vyšly hvězdy, nad Černým mořem je již noc, jen příboj tiše šumí, dálka ...
Šperk   Spínám svou sponou křehký diadém jsem opatrná - křehčí je nad kři...
Fénix ... náhle vstáváš z šedobílého popela
0