Fejeton

Adventní koncert
Četba díla zabere cca 3 min.

Adventní koncert

Byl jsem pozván na adventní koncert pár dní před Štědrým dnem. K večeru začalo poprchávat a mně se moc nechtělo. Kdyby na podiu neměli být pěvci z mé rodiny, asi bych zalezl pod deku k televizi a oddával se tichému nudnému nicnedělání.

Když jsme se ženou kráčeli ke staré radnici, kde se koncert konal, potkávali jsme hloučky zamračených diváků, kteří se doma rozhodovali zřejmě stejně, jako já. Pak ale nastala malá změna. Odkládání plášťů a zdravení způsobilo, že hosté nechali v šatně i své zamračené tváře a tichý hovor připomínal bzučení včel nad plnými plástvemi medu.

Posadili jsme se do první řady a doufali ve vánoční zázrak. Chvíli se nic nedělo. Pak jsem se však podíval nahoru do podkrovních trámů a uviděl jsem tam malého anděla, který sedě na dřevěném překladu máchal nohama a ve stejném rozladění čekal na začátek představení.

Sál byl plný. Sedmdesát nezúčastněných tváří, které nic neříkají, o ničem nepřemýšlí, jen sedí a čekají, co se bude dít. Potom nastoupil asi třicetičlenný soubor slavnostně naladěných hráčů a pěvců, kteří jako jediní v tomto podkroví věděli, co bude. V tu chvíli jsem trochu zalitoval, že jsem se neoblékl svátečněji. Zřejmě jsem nebyl sám, poněvač dobrá polovina hostů měla na sobě to, co se nosí v běžný den.

Jak spustila hudba a zazněly první tóny dobře sehraných pěveckých hlasů, stal se zázrak. Nad každým divákem se tvořily miniaturní bublinky, které stoupaly nahoru a cestou se spojovaly a vytvářely bubliny větší a větší. Zcela nahoře se pak tyto bubliny spojily a tím se tvořila ve štítu jedna bublina veliká, která se přelévala ze strany na stranu a tak trochu tančila do rytmu písní.

Chvíli jsem bublinu pozoroval, ale krásná produkce mě opět vrátila do přízemí. Nádherné melodie vánočních písní působí opravdu zvláštně. Hltal jsem z první řady všechnu tu krásu tak intenzivně, že jsem se obával, aby na diváky sedící za mnou něco zůstalo. Naštěstí se hudba nedá sníst. Protože v opačném případě by na ostatní zbyly jen drobky.

Žena, provádějící pořad slovem oznámila, že dají novou verzi písně Tichá noc a tak jsem očekával skepticky nějaký paskvil, ale spletl jsem se. Byla skvělá. Když se na podiu ozvalo „tichá noc svatá noc,“ rozhlédl jsem se po sále a všichni měli na tvářích úsměv. Co je to za podivnou melodii? Dokázala to, co dokáže jen málokdo. Potom jsem se opět podíval nahoru a na podkrovních trámech tančili čtyři andílci a další tři seděli a dirigovali. Namodralá průhledná bublina se zatím zvětšila natolik, že vlastní vahou začala klesat a sedala si na diváky i zpívající těleso. Pochopil jsem. Ta namodralá bublina byla naděje. Děkuji všem za krásný zážitek.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Člen
2 let před

Nádhera 🙂

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jaké to je být dospělý? To je samozřejmě složitá otázka. Podle zákona jsme dospělí již od...
Zdravotní teror Když jsem byl malý, maminka mi říkala, abych si myl ruce. Tato činnost mi zůstala...
Budím se poměrně často. Abych nepřeháněl, stává se to jednou, maximálně dvakrát denně. Dalo ...
Veřejná žaloba   Představte si, co by se stalo, kdyby Ministerstvo dopravy nevydalo vyhlášku...
Nejlepší píseň   Rozhodl jsem se složit nejlepší píseň. Na svém kontě jich už mám des...
Nevím, jak to máte vy, ale já miluji vůni ohně. Taková vůně se nenajde nikde na světě. Samozře...
Ke svým padesátým narozeninám jsme si spolu se stejně starou sestřenicí nadělily zvláštní dár...
  Oznamuji všem přátelům a známým, že dne 00.00.0000 mě nenávratně opustil můj mnohalet...
Často kráčím zšeřelým městem. Sama. Chodím pomalu, beze spěchu. Mnohdy ani nevím, kam mám nam...
  Moje milá banko 8. 2016 Moje milá banko! Odpovídám ti na tvůj dopis ze dne  --.--....
Při cestě do práce jsem se rozhodla zas jednou pokusit štěstí a vsadit si sportku. Okénko novinov...
Celý život jsme u domu měli slepice. Jako dítě jsem to celkem nevnímal a bral jsem občasné povinn...
Nová hymna   Před nedávnem jsme, jako národ, byli svědky jednoho velikého zázraku. Na z...
Sounáležitost   Už delší dobu mám pocit, že jsem tak nějak sám. Je to i tím, že moje pr...
Celý moderní svět hlásá ústy prezidentů, premiérů a jiných vlivných politiků jednu velikou hl...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Budím se poměrně často. Abych nepřeháněl, stává se to jednou, maximálně dvakrát denně. Dalo ...
Tak nám ministerstvo rozhodlo, že musí ze škol zmizet automaty se vším nezdravým. V naší malé ...
  Na mé důvody, proč jsem se kamarádkou nechala přemluvit k tomu, abych se stala pojišťova...
Jaké to je být dospělý? To je samozřejmě složitá otázka. Podle zákona jsme dospělí již od...
Nejlepší píseň   Rozhodl jsem se složit nejlepší píseň. Na svém kontě jich už mám des...
  Oznamuji všem přátelům a známým, že dne 00.00.0000 mě nenávratně opustil můj mnohalet...
Ke svým padesátým narozeninám jsme si spolu se stejně starou sestřenicí nadělily zvláštní dár...
Tak jsem dnes vytáhla z poštovní schránky velikou obálku a po otevření jsem si přečetla vzkaz to...
Když něco nevíte, nejste hloupí   Už kdysi řekl Sókrates že ví, že nic neví. Je to již...
Často kráčím zšeřelým městem. Sama. Chodím pomalu, beze spěchu. Mnohdy ani nevím, kam mám nam...
Nová hymna   Před nedávnem jsme, jako národ, byli svědky jednoho velikého zázraku. Na z...
10. 1. 2017   Jsou dny, kdy je hned od rána všechno špatně. Probudíte se do mlhavého po...
Při cestě do práce jsem se rozhodla zas jednou pokusit štěstí a vsadit si sportku. Okénko novinov...
Před rokem jsem si pořídil krásnou, novou sedací soupravu do obývacího pokoje. Přijela dodávka z...
Celý život jsme u domu měli slepice. Jako dítě jsem to celkem nevnímal a bral jsem občasné povinn...
0