Fejeton

Sounáležitost
Četba díla zabere cca 3 min.

Sounáležitost

 

Už delší dobu mám pocit, že jsem tak nějak sám. Je to i tím, že moje práce není zrovna nejlepší, co se týče do komunikace s lidmi. Jezdím po světě a moje denní rozhovory se týkají jen práce, co kde jak a proč. Navíc je to kvůli řečově rozdělené Evropě většinou v jiném jazyce. I když jsem každý druhý víkend v Čechách a celou sobotu a neděli věnuji rodině, chybí mi jakýsi celkový pocit sounáležitosti. Rodina je samozřejmě přednější, ale ten pocit měsíc od měsíce a dál rok po roce roste. Nic mi nechybí, nemám potřebu věci měnit a dělat něco jiného. Jen mám pocit, že jsem tak nějak, ani nevím jak, ale opouštěný.

Nedávno jsem byl opět na víkend doma a shodou okolností v době, kdy se konala takzvaná Michalská pouť. Rodina mě momentálně nepotřebovala a tak mi zbylo i pár minut na návštěvu této akce. Abych pravdu řekl, dokopal jsem se k procházce, neboť na televizi nekoukám a na internetu jsem měl všechno „udělané“.

Už první chvíle na Rastattském náměstí mě pohltily v koloběhu krásných pocitů, neboť bylo na co koukat a když jsem po chvíli potkal i několik známých a prohodil s nimi takzvanou zdvořilostní konverzaci, pocit samoty unikal kamsi do ztracena. Když jsem se po hodinové procházce přes náměstí tam a zpět vracel opět k domovu obtěžkán cukrovinkami, léčivým čajem a drobnostmi pro radost, uvědomil jsem si, že k tomuto městu patřím a jen už dlouho o tom nevím, nebo spíš na to zapomínám. Dávno jsem kvůli práci takovou akci nenavštívil a přiznám se i kvůli postsocialistické blbé náladě, jenže ono to má něco do sebe. Když se vám ztrácí pocit sounáležitosti, jste jako na pustém ostrově a ne ve městě Ostrově.

Chtěl jsem původně napsat příspěvek k migračním problémům, ale ono to souvisí. Pomozme, když můžeme, přivítejme všechny s otevřenou náručí, jen si je nenechme přerůst přes hlavu. Každý dobrý čin má být po zásluze potrestán a já mám strach, že množství migrantů Evropa nezvládne, neboť v méně inteligentních destinacích blízkého východu je jednoduché přesvědčit lidi za pár korun, že Evropa přijme každého a že jim dá vše potřebné, když víte které stránky na internetu otevřít a které ukázat. Snad nebudu považován za rasistu, když napíšu jen jednu prostou a řekl bych omletou větu: lidé bděte!

Oni totiž i migranti mají svou identitu a v případě zabydlení u nás ji budou muset (a chtít) použít.

 

Existuje totiž jedna rovnice:

 

Čím víc migrantů = tím víc dobrého pocitu = tím víc problémů

Čím víc dobrého pocitu = tím víc problémů = tím víc migrantů

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Často kráčím zšeřelým městem. Sama. Chodím pomalu, beze spěchu. Mnohdy ani nevím, kam mám nam...
Je velká naděje a naděje zůstává. Odchází poslední, jako když kapitán opouští svou loď. Ale...
Když něco nevíte, nejste hloupí   Už kdysi řekl Sókrates že ví, že nic neví. Je to již...
Zdravotní teror Když jsem byl malý, maminka mi říkala, abych si myl ruce. Tato činnost mi zůstala...
Celý moderní svět hlásá ústy prezidentů, premiérů a jiných vlivných politiků jednu velikou hl...
Nová hymna   Před nedávnem jsme, jako národ, byli svědky jednoho velikého zázraku. Na z...
Adventní koncert Byl jsem pozván na adventní koncert pár dní před Štědrým dnem. K večeru zač...
Celý život jsme u domu měli slepice. Jako dítě jsem to celkem nevnímal a bral jsem občasné povinn...
  Moje milá banko 8. 2016 Moje milá banko! Odpovídám ti na tvůj dopis ze dne  --.--....
Nejlepší píseň   Rozhodl jsem se složit nejlepší píseň. Na svém kontě jich už mám des...
Při cestě do práce jsem se rozhodla zas jednou pokusit štěstí a vsadit si sportku. Okénko novinov...
people walking on street during daytime
Během odhalené ego 3.5.2024, 03:25 Strach s ohlušující vehemencí bije na startovní zvon a budí ...
Před rokem jsem si pořídil krásnou, novou sedací soupravu do obývacího pokoje. Přijela dodávka z...
  Oznamuji všem přátelům a známým, že dne 00.00.0000 mě nenávratně opustil můj mnohalet...
Procházka parkem   Po delším čase jsem se byl projít (tentokrát s vnukem) v místním parku....

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Oznamuji všem přátelům a známým, že dne 00.00.0000 mě nenávratně opustil můj mnohalet...
Tak jsem dnes vytáhla z poštovní schránky velikou obálku a po otevření jsem si přečetla vzkaz to...
Když něco nevíte, nejste hloupí   Už kdysi řekl Sókrates že ví, že nic neví. Je to již...
Nevím, jak to máte vy, ale já miluji vůni ohně. Taková vůně se nenajde nikde na světě. Samozře...
Nejlepší píseň   Rozhodl jsem se složit nejlepší píseň. Na svém kontě jich už mám des...
Při cestě do práce jsem se rozhodla zas jednou pokusit štěstí a vsadit si sportku. Okénko novinov...
10. 1. 2017   Jsou dny, kdy je hned od rána všechno špatně. Probudíte se do mlhavého po...
people walking on street during daytime
Během odhalené ego 3.5.2024, 03:25 Strach s ohlušující vehemencí bije na startovní zvon a budí ...
Procházka parkem   Po delším čase jsem se byl projít (tentokrát s vnukem) v místním parku....
  Na mé důvody, proč jsem se kamarádkou nechala přemluvit k tomu, abych se stala pojišťova...
Zdravotní teror Když jsem byl malý, maminka mi říkala, abych si myl ruce. Tato činnost mi zůstala...
Slovní nedorozumění   Celé dějiny jsou propleteny slovními nedorozuměními. Toto sousloví ...
Nová hymna   Před nedávnem jsme, jako národ, byli svědky jednoho velikého zázraku. Na z...
Adventní koncert Byl jsem pozván na adventní koncert pár dní před Štědrým dnem. K večeru zač...
Je velká naděje a naděje zůstává. Odchází poslední, jako když kapitán opouští svou loď. Ale...
0