Mrkvička a Šíra vynalézají
Šíra: Konečně budu boháč. Prachy se posypou.
Mrkvička: Čím?
Šíra: Co, čím?
Mrkvička: No, čím, budeš sypat ty prachy?
Šíra: Ale ne, to se jen tak říká. Prachy se mi posypou do kapsy.
Mrkvička: Odkud?
Šíra: Z úřadu pro vynálezy.
Mrkvička: Ty jsi něco ztratil?
Šíra: Proč bych měl něco ztratit?
Mrkvička: No, říkals, ztráty a nálezy.
Šíra: Ne nálezy, ale vynálezy.
Mrkvička: Ztráty a vynálezy?
Šíra: Hele, to je jedno. Hlavní je, že jsem vynalezl vynález, co mi zajistí jmění.
Mrkvička: A co jsi vynalízl?
Šíra: Karty.
Mrkvička: Počkej, karty přece existujou. Když vynalízáš, musíš to dělat šikovně.
Šíra: To jo, ale takový, jako jsem vynalez já, nejsou.
Mrkvička: A jaký?
Šíra: Koukej. Koupil jsem si dvě sady stejných karet a každou kartu jsem rozstřihl napříč. Potom jsem ji nalepil na druhou, stejnou kartu v druhým balíčku, a když mi pak ty karty vypadnou, nemusím je skládat podle horní a dolní strany, ale je jedno jak si je v ruce srovnám.
Mrkvička: Hele, to jsou v podstatě ale dvouhlavý karty. Ty koupíš v každý trafice.
Šíra: Jo? No vidíš, u nás mají jen jednohlavý. Asi boháčem nebudu.
Mrkvička: Nevěš hlavu. Jednou si se dal na vynalízání, tak vinalízej. Koupíme ještě dvě sady a nalepíme ty tvoje výtvory i na druhou stranu karet, který slepíme stejným způsobem. Takže když si vezmeš do ruky kartu, bude mít stejnej obrázek na všech čtyřech stranách.
Šíra: Karta má jenom dvě strany.
Mrkvička: Já vím, ale ty naše budou mít vlastně čtyři.
Šíra: Lojzo, ty jsi génius. Pak můžeme s klidem vyhodit všechny karty do vzduchu, a když je dáme dohromady, nemusíme je vůbec rovnat. Je úplně jedno, jestli máš kartu otočenou nahoru, nebo dolů a zároveň dozadu nebo dopředu.
Mrkvička: Hele pojď, když už to máme celý poslepovaný, zahrajeme si Prší. Rozdávej. Já teď začínám. No jo, já nevím, co mám hodit.
Šíra: Dej tam tu zelenou osmičku, co máš nalevo.
Mrkvička: To nemůžu. Ty bys mi dal zelenou sedmičku, co máš uprostřed.
Šíra: No právě.
Mrkvička: To si radši líznu.
Šíra: Ty Lojzo, já myslím, že jsme právě vynalezli karty pro náročné. Tím, že si vidíme do karet, získala ta hra novou dimenzi. Už vidím, jak se sypou.
Mrkvička: Já ti říkal, že když vynalízáš, musíš to dělat šikovně.
Šíra: Hochu, kam se hrabe Rubig.
Mrkvička: Jakej hrabě Bulík?
Šíra: Nic jsem neřekl.
Hlasité předčítání
