Sudička
Bobeš: „Tak jsem tady paní Drago Málková.“
Stráca: „Kdo jste?“
Bobeš: „Sudička. Přišla jsem dát do vínku něco vašemu miminku.“
Stráca: „Ale sudičky chodí vždycky tři. Nesnesu, aby se na mém miminku šetřilo.“
Bobeš: „Moderní doba. Holky se zakecaly před obchoďákem a polednice jim prozradila, že mají slevy v akci, tak nechají pozdravovat a daly mi pro vaše miminko instrukce. Berte to tak, že máte tři v jednom.“
Stráca: „A co mají v akci, nechtěla byste mi pohlídat Helenku?“
Bobeš: „To nejde paní. Máme svá nařízení. Na hlídání jsou jezinky. Jak se vlastně jmenuje dítě?“
Stráca: „Helenka Růžičková, rozená Málková.“
Bobeš: „Tak snad, abychom začali. (Hledá po kapsách lístek.) První sudička mi napsala: kilo chřestu, dvě vědra mléka, pardon, to je nákup. První sudička mi napsala: Bude pěkná mrcha, se sklonem k exhibicionismu. Pardon, to je pro nějakou Veškrnovou. Už to mám. První sudička mi napsala: Malá snědá, tváře divé, v mládí jedna tanečnice, v dospělosti, jako pět tanečnic. Moudrá z toho nejsem, ale od toho tady nejsem.“
Stráca: „V mládí jedna tanečnice, v dospělosti, jako pět tanečnic? To vypadá na dobrý život.“
Bobeš: „Druhá sudička jí dává do života velké srdce jako kráva. To je taky dvojsmyslné. Budu si muset s holkama popovídat. Nevím, jestli bude Helenka Růžičková tak laskavá, nebo taková kráva.“
Stráca: „Pane Bože, to jsou sudby, to by se jeden zvencnul.
Bobeš: „Vencu si nevezme. Toho si vezme právě ta Veškrnová. No a já jí přeju do života velikou chuť k jídlu, velikého syna a velikou slávu. Ať je to tři v jednom veliké. Jo, abych nezapomněla, bude slavná, kvůli větám: Všechno bude, čeká nás budoucnost, o který se nám ani nesnilo. To jasně vidím. Zemský ráj to bude na pohled. Bazén s klimatizací a telefon si necháme zavíst až do maštale. A celej svět se bude divit, co my Češi jsme zač. My už se neztratíme a teď kór né, když stojíme jednou nohou v Evropě.“
(Na závěr zazní znělka Eurovize, jako ve filmu Slunce…)
Hlasité předčítání