Večer nás Milijarda šokoval příjezdem domů. Nejen, že přijel na dámském kole, které si koupil v bazaru, aby mohl jezdit do práce, ale přijel v novém obleku, bílé košili a s kravatou. Znám ho teprve týden, ale za tu dobu udělal neuvěřitelný skok. Můj první dojem byl alkoholik s minimálním množstvím inteligence. Dnes tu vidím anglického úředníka, kterému chybí pouze dýmka. A pohled na množství inteligence se zněkolikanásobil.
V pátek večer mě Milijarda doslova donutil, abychom šli do hospody zapít svobodu. Snažil jsem se mu vysvětlit, že to není dobrý nápad, protože mám s alkoholem špatné zkušenosti a nikdy radši nepiji, ale řekl, že to je podmínka k tomu, abych měl spokojené manželství, a že když nebudu pít já, on to vezme za mě. Ani jeden z nás nezná místní hospody. Já eviduji pouze restaurace, kde se vaří, neboť jsem je poslední dobou hojně využíval a Milijarda je pochopitelně z jiné planety. Zavedl jsem ho do jedné takové, kde jsme si dali jedno malé pivo a Milijarda řekl, že je to tu jako v kanceláři a šli jsme hledat dál. Udělali jsme si okružní jízdu (pochopitelně pěšky) nočním městem a po každém malém pivu to bylo stejné. Milijarda vstal a že prý je to tu jako „U Sušánků“, „na nádraží“, „v konírně“, anebo jednou dokonce „v bordelu.“ Po návštěvě osmi stravovacích zařízení jsem již měl bolavé nohy a propláchnutý močák. Konečně jsme našli jednu vinárnu, o které Milijarda řekl, že to tu ujde. Sedli jsme si k baru a já objednal aperitiv. Po vypití této pochutiny mi Milijarda řekl, že to, co jsem objednal, bylo babský pití a tentokrát objednal on. Nevím, jestli jste již někdy pili droždí s kyselinou sírovou, ale přesně tak ten jím objednaný nápoj chutnal. Když odbila půlnoc, přemlouval jsem totálně opilého budoucího švagra, abychom šli domů. Byl ale v ráži a nechtěl opustit taneční parket, na němž předváděl hostům tanec humakuma z Kanárských ostrovů. Nezbylo mi, než zaplatit útratu a milého Milijardu si přehodit přes rameno. Cestou domů nás stavěla policejní hlídka. Zeptali se, kam jdu s tím mrtvým mužem a já jim vysvětloval, že se dnes žením a toto je můj svědek. Až teď mi došlo, že jsem zapomněl na svědka. Ráno musím zavolat Pavlovi. Hlídka nás propustila a já znovu vyhodil Milijardu na svá bedra. Ten mi však vlivem špatného zacházení po pár desítkách metrů pozvracel záda. Domů jsem ho pak radši dotlačil. Z této činnosti si však pamatuji jen tolik, že jsem se nemohl trefit do dveří.












Nápad – ★★★★☆
Námět spojující osobní tragédii, objevování svobody za volantem kamionu a vzácnou lékařskou anomálii je velmi originální a nosný. Příběh má silný lidský rozměr a epizodické vyprávění z cest Evropou dodává textu skvělou dynamiku a uvěřitelnost. Některé dějové zvraty, zejména v závěru, působí už trochu překombinovaně, ale celkový koncept hledání nového smyslu života je podán velmi sympaticky a originálně.
Atmosféra – ★★★★☆
Autorovi se podařilo na výbornou zachytit specifickou atmosféru kamioňáckého života, včetně svérázného kamarádství, samoty i absurdních situací na hranicích. Emoční křivka hlavního hrdiny je uvěřitelná; scény hlubokého smutku i nově nalezeného štěstí dokážou čtenáře strhnout a vyvolat upřímnou empatii. Rychlé střídání tragických a komických momentů sice občas mírně narušuje plynulost prožívání, ale celkově text dýchá nesmírnou laskavostí a lidskostí.
Provedení – ★★★☆☆
Text je neuvěřitelně čtivý, má přirozený spád a autorův vypravěčský talent čtenáře snadno provede celým rozsáhlým příběhem. Stylistika by si však zasloužila pečlivější redakční úpravu, zejména co se týče plynulosti dialogů a občasného nadužívání vysvětlujících pasáží. V textu se objevují pravopisné a interpunkční chyby, které by vyřešila korektura, ale z hlediska obsahu a tempa jde o velmi slušně odvedenou práci.
Celkové hodnocení:
Román představuje velmi příjemné a čtivé překvapení, které v sobě mísí prvky road movie, rodinného dramatu a romantiky. Autor dokázal zúročit své zkušenosti z cest a přetavit je do poutavého příběhu o muži, který se po ztrátě všeho učí znovu žít a milovat. Přestože by dílu prospěl zásah dramaturga k uhlazení některých překotných dějových zvratů v poslední třetině, jedná se o velmi motivující a srdceryvné dílo. Pokračujte ve psaní, máte nesporný talent vyprávět příběhy, které chytnou za srdce!