U stánku jsem si kromě svých novin koupil také inzertní týdeníky a doma jsem prohledával nabídky zaměstnání. Vybral jsem si asi třicet inzerátů, které mě zaujaly nikoliv pro svou totožnost s mým vzděláním, ale pro netušené možnosti, které skrývaly. Jistě se podivíte skladbě zaměstnání, ale byla tu například nabídka jezdit s cirkusem, hlídat ovce, umývat okna věžáků, či nabízet po domech elektrické spotřebiče. Rozložil jsem si vystřižené inzeráty textem dolů před sebe a se zavřenýma očima jsem si po promíchání jeden lísteček vybral. Držel jsem ho v ruce a neměl odvahu oči otevřít. Dušoval jsem se, že až oči otevřu a přečtu si, co na inzerátu stojí, necouvnu a tuto práci přijmu. Dlouhou dobu jsem seděl, až mě začala brnět noha. Vstal jsem ze země, a aniž bych se na lístek podíval, došel jsem k baru a napil se likéru z poloprázdné lahve, abych si dodal sílu k tomuto životnímu rozhodnutí. Nechci sedět v tomto starém domě a do smrti koukat na máminy podivné záclony, které mám sice rád, ale které jsou hrozné, stejně jako polovina věcí tady. A stejně hrozná je i má konzervativní povaha. Nechci tu umírat s pocitem, že nikdo nepřijde. Nehodlám se bezútěšně mystifikovat skutečností, že jsem spokojen, protože mám práci. Tato citová i duševní bezradnost dovršila víka a chuť žít začala pomalu a jistě přetékat. Nadechl jsem se a vzal lístek s inzerátem do ruky. Musím se změnit. Vtom zazvonil telefon. Zvedl jsem ho a na druhé straně se ozvalo: „Ahoj brouku, prý mě hledáš. Tady Anděla.“ Po těle se mi rozlila horkost, nejen z likéru, který jsem právě požil, ale ten hlas jsem poznával. V tu chvíli mi bylo, jako když vám píchnou kalcium. Bohužel tato vteřina, za kterou bych dal nevím co, okamžitě pominula, neboť dáma pokračovala: „Řekni mi, kde bydlíš, abych tě mohla navštívit.“ Odpověděl jsem jí, že ta pravá se již objevila a zavěsil jsem. Další planý poplach. Napil jsem se ještě jednou z lahve a řekl jsem nahlas: „To zaměstnání, které jsem si vybral, budu dělat. Slibuji to na památku otce, matky i Ferdy.“ A otočil jsem lístek s krátkým textem: Hledáme řidiče skupiny C pro cesty do zahraničí. Dobré platové podmínky.
Copak by asi na to řekli maminka a tatínek? Ty študovanej a budeš jezdit po světě jako nějakej hejhula? V žádném případě to nepřichází v úvahu. V kanceláři máš svý jistý a dost. Už o tom nechci ani slyšet. Pousmál jsem se a zavolal do práce, že do konce měsíce si vybírám dovolenou a že tímto dávám výpověď. Pro jistotu jsem však hned (abych si to náhodou nerozmyslel) našel na internetu formulář o výpovědi ze zaměstnání a vyplnil jsem ho. Posléze jsem ho odeslal do firmy.
Tímto končím se životem šedé myši a začínám žít život cesťáka, kamioňáka (či jak se vlastně tací lidé oslovují). Snad se rodiče nebudou v hrobě obracet, ale musím jim za jednu věc zvlášť poděkovat, a to za to, že mě i přes mé výhrady donutili, abych si udělal řidičský průkaz, včetně nákladních vozů a autobusů. Kupodivu se svým konzervativním postojem trvali na tom, že nikdy nevím, kdy to budu potřebovat. Před spaním jsem ještě obešel park a okolí a posbíral zbytky papírů s nápisem, že hledám Andělu. Asi se mi ten víkend s ní jen zdál. Také to byl možná opravdový anděl, který mi přišel naznačit, že mám žít jinak.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Základní myšlenka o konzervativním úředníkovi, který od základu změní svůj život a stane se kamioňákem, je skvělá a nabízí ohromný prostor pro zajímavé vyprávění. Zápletka se vzácnou anomálií, která způsobuje falešně pozitivní testy na alkohol, je velmi originální a výborně posouvá děj kupředu. Příběh se však v osobní rovině občas zbytečně opírá o extrémní a těžko uvěřitelné náhody (náhlá tragická úmrtí, utajené těhotenství), což trochu ubírá na jinak velmi autentické a civilní atmosféře z cest.
Atmosféra – ★★★☆☆
Autorovi se naprosto skvěle daří zachytit syrovou, ale i lehce romantickou atmosféru života řidiče kamionu, díky čemuž čtenář doslova cítí ubíhající kilometry. Popisy evropských krajin a vztahů mezi řidiči jsou živé, uvěřitelné a dokážou skvěle vtáhnout do děje. Text však trochu pokulhává v emocionální rovině osobních tragédií; náhlá ztráta rodiny je zpracována příliš překotně a nedává čtenáři dostatek prostoru prožít smutek, než se hrdina vrhne do dalšího vztahu.
Provedení – ★★★★☆
Text je neuvěřitelně čtivý, plyne naprosto přirozeně a udržuje si svižné tempo, které čtenáře nutí otáčet jednu stránku za druhou. Stylistické zpracování historek z cest je velmi silné, i když některé dialogy v romantických linkách působí občas trochu prkenně a strojeně. V textu se sice objevují občasné pravopisné chyby, překlepy a nedostatky v interpunkci, ale ty nijak zásadně nenarušují celkovou plynulost a výbornou srozumitelnost vyprávění.
Celkové hodnocení:
Dílo je překvapivě poutavé čtení, které úspěšně kombinuje cestopis s příběhem o hluboké osobní proměně. Autor má nezpochybnitelný vypravěčský talent a umí skvěle čerpat z reálných zkušeností, což dodává kamioňáckým pasážím úžasnou autenticitu. Pro posunutí textu na profesionálnější úroveň by prospělo v klíčových emocionálních momentech zpomalit a dát postavám větší psychologickou hloubku, místo překotného vršení dramatických zvratů. Určitě v psaní pokračujte, máte totiž přirozený dar udržet čtenářovu pozornost!