Sotva jsem dotelefonoval, přijela policie. Příslušník se zeptal, jestli vím, co se stalo. Odpověděl jsem, že mi asi praskl naftový filtr, a že dál nemůžu jet. Nato mi oznámil, že nafta na mokré silnici je jako máslo a že se za mnou stala hromadná havárie. Baterkou si posvítil na motor vozu, poté vzal foťák a udělal několik snímků prasklého filtru. Potom mě požádal, abych si vzal doklady a jel s ním. Cestou jsem ještě mluvil se šéfem a ten mě zapřísahal, ať proboha nic nepodepisuji, že toho mohou zneužít. Na stanici jsem byl do půlnoci.
Druhý den přijel servis a prasklý filtr vyměnil. Pokračoval jsem v krasojízdě směrem na jih. Cestou jsem uvažoval, zda jsem měl na hromadné havárii svůj podíl, ale nakonec jsem se shledal nevinným. Nemá cenu se trápit. I když je to pro účastníky nehody silně nemilé, byla to technická závada.
Francii jsem si opět užíval. Na jih od Lyonu jsem ještě nebyl, ale zdálo se mi, že to tu znám. Čím více jsem jel na jih, tím více jsem zaznamenával změnu rostlinstva. Nejdříve přestaly okolo růst lesy se smrky. Borovice a platany lemovaly cestu a tráva pozvolna žloutla. Začaly se tu a tam objevovat i palmy. Litoval jsem, že nejsem cestovatel a že nemohu jet tam, kam se mi zlíbí. Cestou jsem projel kolem Sain Etienne, Valence, Orange a na šipkách ukazatelů byly takové názvy, jako Marseille, či Avignon. Večer jsem zastavil na hlídaném parkovišti a hlídač mi oznámil, že mám zaplatit deset euro. Po zaparkování mám jít do restaurace, kde si mohu dát večeři zdarma. Nejen na lodi, ale i na parkovištích vědí, že je teplé jídlo pro řidiče nezbytné.
Francouzské pochoutky do mě zajely jako do garáže. V životě jsem nic podobného nejedl. Jídlo bylo skvělé, avšak spokojený jsem nebyl. Zjistil jsem, že je mi zde má částečná francouzština k ničemu. Nerozuměl jsem jim skoro nic a oni mě taktéž. Připadal jsem si, jako Pražák na Hané.
Hlasité předčítání
Josefe, paráda. Jak my říkáme …špica,špica,špica,… bezva věc. Všechno. Moc krásně se to čte. Pořád si říkám, zbytek zejtra… ale vono hovňo. Vzal jsem to jedním vrzem…a jsem tomu rád.