Sotva jsem dotelefonoval, přijela policie. Příslušník se zeptal, jestli vím, co se stalo. Odpověděl jsem, že mi asi praskl naftový filtr, a že dál nemůžu jet. Nato mi oznámil, že nafta na mokré silnici je jako máslo a že se za mnou stala hromadná havárie. Baterkou si posvítil na motor vozu, poté vzal foťák a udělal několik snímků prasklého filtru. Potom mě požádal, abych si vzal doklady a jel s ním. Cestou jsem ještě mluvil se šéfem a ten mě zapřísahal, ať proboha nic nepodepisuji, že toho mohou zneužít. Na stanici jsem byl do půlnoci.
Druhý den přijel servis a prasklý filtr vyměnil. Pokračoval jsem v krasojízdě směrem na jih. Cestou jsem uvažoval, zda jsem měl na hromadné havárii svůj podíl, ale nakonec jsem se shledal nevinným. Nemá cenu se trápit. I když je to pro účastníky nehody silně nemilé, byla to technická závada.
Francii jsem si opět užíval. Na jih od Lyonu jsem ještě nebyl, ale zdálo se mi, že to tu znám. Čím více jsem jel na jih, tím více jsem zaznamenával změnu rostlinstva. Nejdříve přestaly okolo růst lesy se smrky. Borovice a platany lemovaly cestu a tráva pozvolna žloutla. Začaly se tu a tam objevovat i palmy. Litoval jsem, že nejsem cestovatel a že nemohu jet tam, kam se mi zlíbí. Cestou jsem projel kolem Sain Etienne, Valence, Orange a na šipkách ukazatelů byly takové názvy, jako Marseille, či Avignon. Večer jsem zastavil na hlídaném parkovišti a hlídač mi oznámil, že mám zaplatit deset euro. Po zaparkování mám jít do restaurace, kde si mohu dát večeři zdarma. Nejen na lodi, ale i na parkovištích vědí, že je teplé jídlo pro řidiče nezbytné.
Francouzské pochoutky do mě zajely jako do garáže. V životě jsem nic podobného nejedl. Jídlo bylo skvělé, avšak spokojený jsem nebyl. Zjistil jsem, že je mi zde má částečná francouzština k ničemu. Nerozuměl jsem jim skoro nic a oni mě taktéž. Připadal jsem si, jako Pražák na Hané.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Základní myšlenka o konzervativním úředníkovi, který od základu změní svůj život a stane se kamioňákem, je skvělá a nabízí ohromný prostor pro zajímavé vyprávění. Zápletka se vzácnou anomálií, která způsobuje falešně pozitivní testy na alkohol, je velmi originální a výborně posouvá děj kupředu. Příběh se však v osobní rovině občas zbytečně opírá o extrémní a těžko uvěřitelné náhody (náhlá tragická úmrtí, utajené těhotenství), což trochu ubírá na jinak velmi autentické a civilní atmosféře z cest.
Atmosféra – ★★★☆☆
Autorovi se naprosto skvěle daří zachytit syrovou, ale i lehce romantickou atmosféru života řidiče kamionu, díky čemuž čtenář doslova cítí ubíhající kilometry. Popisy evropských krajin a vztahů mezi řidiči jsou živé, uvěřitelné a dokážou skvěle vtáhnout do děje. Text však trochu pokulhává v emocionální rovině osobních tragédií; náhlá ztráta rodiny je zpracována příliš překotně a nedává čtenáři dostatek prostoru prožít smutek, než se hrdina vrhne do dalšího vztahu.
Provedení – ★★★★☆
Text je neuvěřitelně čtivý, plyne naprosto přirozeně a udržuje si svižné tempo, které čtenáře nutí otáčet jednu stránku za druhou. Stylistické zpracování historek z cest je velmi silné, i když některé dialogy v romantických linkách působí občas trochu prkenně a strojeně. V textu se sice objevují občasné pravopisné chyby, překlepy a nedostatky v interpunkci, ale ty nijak zásadně nenarušují celkovou plynulost a výbornou srozumitelnost vyprávění.
Celkové hodnocení:
Dílo je překvapivě poutavé čtení, které úspěšně kombinuje cestopis s příběhem o hluboké osobní proměně. Autor má nezpochybnitelný vypravěčský talent a umí skvěle čerpat z reálných zkušeností, což dodává kamioňáckým pasážím úžasnou autenticitu. Pro posunutí textu na profesionálnější úroveň by prospělo v klíčových emocionálních momentech zpomalit a dát postavám větší psychologickou hloubku, místo překotného vršení dramatických zvratů. Určitě v psaní pokračujte, máte totiž přirozený dar udržet čtenářovu pozornost!