Brzy ráno jsme vyrazili a po třech až čtyřech hodinách se střídali. Martinův vůz byl stejného typu, takže jsem s ním neměl žádný problém. Projeli jsme krásné Alpy, které jsem znal z jízdy s Pavlem, a pozdě večer dorazili bez ztráty hvězdičky do garáží. Zavolal jsem Květě, jestli by pro mě mohla dojet a ona okamžitě přijela. Květa navrhla, abych domů řídil já. Doma jsem otevřel branku a nechápal jsem, co se to tady stalo. Pod okny stála nová lavička a záhony květin byly bez jediného lístečku plevele. Mezi pohrabanými cestičkami stálo několik květináčů s rozkvetlými květinami a keř, který se tu kdysi nahýbal, byl ostříhán a přivázán, takže zahrada vypadala krásně. Ženská ruka dokáže zázraky. Moje maminka poslední rok už nemohla nic dělat a já byl v tomto směru úplné dřevo. Pokynul jsem hlavou na důkaz obdivu a Květa se mi odměnila milým, skromným úsměvem. Vešli jsme do domu, a když mě princezna uviděla, utíkala ke mně a skočila mi do náruče, jako bych byl její nejlepší kamarád. Dojalo mě to. Pusinkoval jsem ji a vytáhl z kapsy mušli, kterou jsem pro ni našel u moře.
„Já ti ukážu Čejtíka, chceš?“ Zašeptala a já přikývl. Za chvíli přinesla kocourka, který jako by Ferdovi z oka vypadl. Držela ho za krk, až kocourek sípal, ale neprotestoval. Vzal jsem ho do dlaní a neudržel jsem oči suché. „Je nádhernej, přesně, jako Ferda. Jdu se umýt.“ Vymluvil jsem se a odešel do koupelny. Po koupeli jsem se oblékl jen do županu a uslyšel z kuchyně: „Mikuláši, připrav prosím tě stůl k večeři.“
„Ano maminko.“ Zašeptal jsem vcházeje do kuchyně, aby mě babi a princezna neslyšely. Stůl byl však již připraven. Květa se usmála mé odpovědi a pak jsme se dlouhou dobu líbali. Předal jsem jí plody z janovského stromu a vyprávěl i zážitek se psím hovínkem. Zasmála se, řka, že každý hovno jí domu vozit nemusím.
„Nejradši bych tě hned svlékla.“ Pošeptala mi do ucha a já vnímal, že i ona ucítila, jak sílím. Nevydržela to napětí, rozepla mi župan a klekla si. „Neblázni, to nemůžeš.“ Snažil jsem se, aby vstala. Byla však rychlejší a rozhodnutá a dotáhla vše až do konce.
Večeře byla skvělá. Babi jsem přivezl italské víno a Květě krabici s pěti druhy italských sýrů. Než se babi s princeznou uložily, nenápadně jsem nakoukl do šuplíku s penězi. Chybělo tam pár bankovek a v sešitě bylo připsáno: lavička 1250 kč, květináče 400 kč, ložní prádlo 2700 kč. Vyšel jsem do patra a uviděl na posteli úplně nové, krásné povlečení a pochopil, že Květa během mé nepřítomnosti asi spala dole. Lehl jsem si a za chvíli dorazila i Květa. Voněla a já měl chuť pokračovat v načatém díle. Sotva jsme si však dali pusu, přicupitala princezna a zalezla ke mně pod peřinu.
„Můšu tady chvíli šůštat?“ Zeptala se, a aniž by čekala na odpověď, zavřela oči a dělala, že spí. Podíval jsem se bezradně na Květu a ona mě objala. Nezbylo, než abych začal povídat pohádku. Než jsem dopovídal první, princezna usnula. Květa vzala bezvládné tělíčko a odnesla ho dolů k babi. Když se vrátila, hned u dveří se zastavila, zhasla světlo a já mohl poprvé v životě sledovat ve světle pouliční lampy, jak se přede mnou odehrává striptýz určený jen pro mé oči. Nevydržel jsem to napětí a odhrnul peřinu. Květa viděla, že jsem již také nahý a urychlila striptýz, aby posléze za mnou přímo do postele skočila. Noc byla překrásně dlouhá.
Nápad – ★★★★☆
Námět spojující osobní tragédii, objevování svobody za volantem kamionu a vzácnou lékařskou anomálii je velmi originální a nosný. Příběh má silný lidský rozměr a epizodické vyprávění z cest Evropou dodává textu skvělou dynamiku a uvěřitelnost. Některé dějové zvraty, zejména v závěru, působí už trochu překombinovaně, ale celkový koncept hledání nového smyslu života je podán velmi sympaticky a originálně.
Atmosféra – ★★★★☆
Autorovi se podařilo na výbornou zachytit specifickou atmosféru kamioňáckého života, včetně svérázného kamarádství, samoty i absurdních situací na hranicích. Emoční křivka hlavního hrdiny je uvěřitelná; scény hlubokého smutku i nově nalezeného štěstí dokážou čtenáře strhnout a vyvolat upřímnou empatii. Rychlé střídání tragických a komických momentů sice občas mírně narušuje plynulost prožívání, ale celkově text dýchá nesmírnou laskavostí a lidskostí.
Provedení – ★★★☆☆
Text je neuvěřitelně čtivý, má přirozený spád a autorův vypravěčský talent čtenáře snadno provede celým rozsáhlým příběhem. Stylistika by si však zasloužila pečlivější redakční úpravu, zejména co se týče plynulosti dialogů a občasného nadužívání vysvětlujících pasáží. V textu se objevují pravopisné a interpunkční chyby, které by vyřešila korektura, ale z hlediska obsahu a tempa jde o velmi slušně odvedenou práci.
Celkové hodnocení:
Román představuje velmi příjemné a čtivé překvapení, které v sobě mísí prvky road movie, rodinného dramatu a romantiky. Autor dokázal zúročit své zkušenosti z cest a přetavit je do poutavého příběhu o muži, který se po ztrátě všeho učí znovu žít a milovat. Přestože by dílu prospěl zásah dramaturga k uhlazení některých překotných dějových zvratů v poslední třetině, jedná se o velmi motivující a srdceryvné dílo. Pokračujte ve psaní, máte nesporný talent vyprávět příběhy, které chytnou za srdce!