S Milijardou jsme střídali partnerky podle toho, kdo byl po ruce a kdo byl ochotný. Děvčata z herecké společnosti, Barborka a Dana byly neúnavné, zato já padal únavou. Nejsem zvyklý na takový pohyb. Měl bych s tím něco dělat. Když jsme si na chvíli sedli, naklonila se ke mně Květa a řekla, že nejsem zvyklý se hýbat a že bych měl s tím něco dělat. Odpověděl jsem jí, že je čarodějnice, protože mi vidí do myšlenek, neboť jsem o tom zrovna přemýšlel a ona na to řekla, že jedině čarodějnice si může vzít čerta a vtáhla mě opět do tance.
Večer jsme všichni seděli doma v obýváku a léčili se. Babi měla nohy v lavoru, Květa si držela na čele mokrou osušku, já si chladil chodidla ledovým zábalem. Milijarda jako jediný seděl u televize a občasným naléváním vína se snažil o jakési udržení zábavy. Jediná princezna odpadla. Spala přehozena přes opěradlo křesla a s pusou otevřenou vydávala zvuky, připomínající malé kotě.
Potom babi poprosila Květu, jestli by jí nepodala kabelku. Když to Květa učinila, vyndala babi obálku a řekla, že je to pro nás. Květa si mi sedla na klín a spolu jsme do obálky nahlédli. Obsahovala prodejní smlouvu rodinného domku v Žabni a šek pro manžele Mikuláše a Květu Smutných na částku tři sta tisíc. Podívali jsme se s Květou nechápavě do očí a ještě než jsme stačili cokoli říct, babi podala podobnou obálku Milijardovi.
„Tak děcka, možna něvitě, proč sem to zrobila, bo to je proto, že se tu budě stavjať nove ASO. Barak sem prodala, pro tebe Květko mam třistatišic, pro Jarka štyristatišic a pro malu Květušku mam připravene dva.“ Následovalo něco, čemu by se dalo říci rozporuplná debata. Květa s Milijardou litovali domek, zároveň se radujíce děkovali babi a ta šťastná, že je s rodinou, objímala svá vnoučata a přidala si k nim i mne.
Potom nám Milijarda předal svůj dárek. Byl to právě ten digitální fotoaparát. Řekl, že by si neodpustil, kdyby tu svatbu nezdokumentoval. A my jsme mu za to byli vděčni. Na závěr jsme rozbalili dar od šéfa. V krabici byly dva nové mobilní telefony, o kterých jsem věděl, že je šéf dostal od operátora zdarma jako bonus za dobré služby. Trochu mi to zkazilo náladu, ale jen asi na tři vteřiny. Vlastně budou dobré. Co jiného bych měl čekat od podnikatele.
Po svatební noci, o které bych mohl dlouze psát, však řeknu jen, že byla krásná, dlouhá a svěží. Výjimečná však byla nejen v tom, že jsme měli prstýnky. Než jsme unaveni usnuli, dlouhou dobu jsme si ještě povídali. Zeptal jsem se, jestli hraje divadlo, nebo co je to za společnost. Květa mi prozradila, že je delší dobu neviděla a byla také překvapena, když se na obřadu ukázali. Několik let s nimi hrála alternativní divadlo a ona tam chodila s jedním klukem. Když se však její miláček odstěhoval, přestala se s nimi stýkat. Dnes jí docela ta bláznivá společnost chybí. Ještě, než jsme usnuli, přinesla mi ukázat květináč, ve kterém se z hlíny prodíral ke světlu zelený lísteček. Myslel jsem, že je to nějaký zvyk, zasadit květinu v den svatby, ale Květa mě vyvedla z omylu. Byl to janovský strom. Jak řekla doslova, bylo to psí hovínko. Měl jsem ohromnou radost. Bude nám připomínat nejen mé krásné dny v Itálii, ale i den svatby.
Hlasité předčítání
Josefe, paráda. Jak my říkáme …špica,špica,špica,… bezva věc. Všechno. Moc krásně se to čte. Pořád si říkám, zbytek zejtra… ale vono hovňo. Vzal jsem to jedním vrzem…a jsem tomu rád.